Cukroví pro každého

14. prosince 2020 | tipy

Možná to tak nevypadá, ale cukroví je jedno z nejožehavějších vánočních témat v každé rodině. Někdo nechce žádné změny v tradičním rodinném repertoáru, jiný musí každý rok vyzkoušet nový druh, třetí experimentuje s ingrediencemi v klasických receptech, další zase peče podle nejnovějších trendů. A to samozřejmě není vše, další spory přijdou, když dojde na složení tradičních druhů – dejte si vedle sebe dva kousky lineckého, pracen nebo vanilkových rohlíčků od různých hospodyněk a ani jednou nebudou chutnat stejně. Stejně tak se liší názory na to, kolik týdnů před Vánocemi začít péct, jak cukroví skladovat a tak dále. Nemluvě o tom, že buď ho upečete hodně, nebo málo. Z pečení cukroví se tak někdy stává doslova dobrodružství, v jehož cíli je plná mísa sladkostí. Připravili jsme pro vás šest tradičních i netradičních receptů na vánoční laskominy a navrch ještě řadu zajímavostí nejen o cukroví. Tak sladké a veselé!

PRACNY: JSOU OPRAVDU TAK PRACNÝ?

Jeden z ikonických kousků tradičního svátečního pečení. Voní i chutnají po oříšcích a kakau, a protože se obalují v cukru, vypadají, jako by byly jemně posněžené nebo lehce omrzlé. Mezi vánočním cukrovím tvoří společně s lineckým a perníčky neochvějnou „svatou trojici“. My pro vás máme jeden z nejklasičtějších a nejsnadnějších receptů, prověřený celým stoletím.

Kakaovo-oříškové pracny

250 g mletých ořechů, nejlépe vlašských
250 g másla
250 g moučkového cukru
200 g hladké mouky
50 g holandského kakaa
2 vejce
směs cukru moučka a vanilkového cukru na obalení

Ze všech surovin vypracujeme hladké těsto, které necháme odpočinout v lednici třeba i několik dnů. Typické pracnové formičky si před první dávkou vymažeme sádlem nebo máslem. Těstem je plníme tak, aby nebyly plné až po okraj, a těsto v nich prsty trochu přimáčkneme. Pečeme je v troubě při 160 stupních asi 5 minut. Venku je necháme 2 minuty trochu vychladnout, vyklepneme z formiček a ještě teplé obalujeme ve směsi moučkového a vanilkového cukru.

PERNÍČKY: TAK VONÍ VÁNOCE

Tak jako Vánoce každému chutnají jinak, tak i každému jinak voní. Přece jen ale existuje jedna vůně, kterou máme s Vánocemi spojeni snad všichni – vůně perníku, tedy směsi skořice, hřebíčku, anýzu a badyánu. Perníčků se leckdo v kuchyni bojí, často totiž nezměknou ani do Nového roku. S naším receptem vám to však nehrozí.

Medové perníčky

Na těsto:
50 g másla
650 g hladké mouky
7 lžic mléka
4 žloutky
150 g medu
2 lžičky perníkového koření (mletá směs)
2 lžičky sody

Na polevu:
170 g cukru moučka
1 bílek
citronová šťáva z jednoho citronu

Ze všech surovin vypracujeme těsto, vyválíme ho a formičkami vykrájíme tvary. Perníčky pečeme 8-10 minut v troubě vyhřáté na 180 stupňů. Zdobíme polevou.

BEZLEPKOVÉ: KLASIKA JINAK

Bezlepková dieta s sebou nese po celý rok nutnost opatrného výběru potravin a pečení ze speciálních surovin. Nijak nás proto nepřekvapí, že stejné je to i s vánočním cukrovím. Nemusíte se bát, že by výsledek tohoto možná trochu netradičního pečení byl bez chuti a vůně, opak je pravdou, a tak – vzhůru do tvoření bez lepku!

Mrkvové sušenky

200 g bezlepkové mouky
120 g másla
100 g strouhané mrkve
1 vejce
1 lžička prášku do pečiva
1 vanilkový cukr
směs cukru moučka a vanilkového cukru na obalení

Mrkev oloupeme a nastrouháme, smícháme ji s ostatními ingrediencemi a vypracujeme těsto, které rozválíme. Formičkami vykrajujeme tvary a pečeme na plechu vyloženém pečícím papírem asi 15 minut v troubě vyhřáté na 220 stupňů. Ještě teplé obalujeme ve směsi vanilkového cukru a cukru moučka.

NEPEČENÉ: LEHČÍ UŽ TO NEJDE

Ne tedy že by nepečené cukroví bylo lehké co do kalorické vydatnosti, nic takového! Ale náročností své přípravy vzbudí odhodlání vydat se do krajin pomoučených rukou a upatlaného válu i ty, kteří si ve světě cukroví zatím moc nevěří. Archetypem nepečeného cukroví jsou sladké kouličky, které ve svátečních receptářích najdete na mnoho způsobů. Tady je jeden z nich.

Rumovo-kokosové koule

60 g lískových ořechů
100 g cukru moučka
100 g rybízové nebo višňové marmelády
100 g rozinek
240 g piškotů
100 g másla
100 ml rumu
30 g holandského kakaa
strouhaný kokos

Oříšky nameleme, piškoty nadrtíme válečkem na těsto. Obě sypké hmoty smícháme, přidáme k nim cukr, marmeládu, rozinky, rozpuštěné máslo, kakao a rum. Těsto necháme ztuhnout v lednici. Pak z něj tvarujeme koule, které obalujeme v kokosu.

RAW: NĚKDO TO RÁD RÓ

Nepečené cukroví – jedna z velkých kapitol vánočních receptářů – dostala nový rozměr s módní vlnou raw stravování, tedy konzumování potravin, které neprošly žádnou tepelnou úpravou. Repertoár vánočního cukroví znal už předtím všemožné nepečené kuličky, ostatně mezi nepečené cukroví patří i slavná vosí hnízda neboli úlky. Ovšem pravé raw cukroví – to je trochu něco jiného.

Pekanové dortíčky s meruňko-mangovým džemem

Na korpus:
300 g pekanových ořechů
10 datlí
8 lžic kakaa
1 lžička vanilky
šťáva z poloviny citronu
špetka soli

Na marmeládu:
2 hrsti sušených meruněk
1 oloupané a nakrájené mango

Ingredience na korpus společně rozmixujeme a vypracujeme z nich těsto. Polovinu rozprostřeme na plech nebo tác do čtverce nebo obdélníku a dáme do lednice, kde ztuhne. Mezitím si připravíme marmeládu tak, že rozmixujeme meruňky s mangem. Když těsto v lednici vychladne, namažeme na něj marmeládu a z druhé poloviny těsta vytvoříme horní vrstvu. Opět vychladíme, nakrájíme na kostky a servírujeme.

MODERNÍ: VRAŽ DO TOHO NĚCO NOVÉHO

Ruku na kuchařku – když vznikne moderní recept, často jde o novou variaci tradičního postupu. U cukroví to platí dvojnásob. Navíc je to dost nevděčná disciplína, přicházet s novinkami do tak tradičního světa, jako je ten vánoční. Připravili jsme si pro vás recept, který v sobě spojuje to nejlepší z klasického „slepovaného“ cukroví, ale přitom mu dává nezvyklý šmrnc.

Matcha vykrajované cukroví

80 g loupaných mandlí
240 g hladké mouky
sůl
2 lžíce matcha čaje
80 g cukru moučka
1 sáček vanilkového cukru
200 g másla
1 žloutek
šípková nebo meruňková marmeláda

Mandle nameleme nebo rozmixujeme najemno, prosejeme k nim mouku, přidáme špetku soli, matcha čaj, moučkový i vanilkový cukr. Vše promícháme, přidáme nakrájené změklé máslo a propracujeme rukama na hladké těsto, do kterého nakonec zapracujeme žloutek. Hotové těsto necháme do druhé dne odpočívat zabalené ve folii v lednici. Pak z něj vyválíme 3 – 5 mm silný plát a vykrajujeme formičkami tvary, které přendáme na plech a pečeme asi 10 minut v troubě vyhřáté na 170 stupňů. Hotové (vychladlé) slepujeme marmeládou.

6x z historie vánoční tabule

NA MODRO? NA ČERNO!

Pohled na dnešní štědrovečerní tabuli tomu nenasvědčuje ani náhodou, ale Štědrý den býval součástí období půstu. To se ovšem nevztahovalo na rybu, a tak se v domácnostech začaly rodit slavnostnější úpravy rybího masa, konkrétně kapra, který se na vánočních stolech objevil až na začátku 19. století. Upravoval se na modro (vařený ve zředěném octě nebo bílém víně s kořenovou zeleninou) nebo na černo (připravoval se tři dny a pekl se v omáčce z mandlí, rozinek, perníku, povidel, ořechů a sladkého piva). V trojobalu smažený kapr se poprvé objevuje až u Magdaleny Dobromily Rettigové v roce 1895, slavná kuchařka se nechala inspirovat v Rakousku. Jako štědrovečerní pokrm se společně s bramborovým salátem rozšířil až po 2. světové válce.

SLADKÁ VANDROVNICE

O pečení vánoček se poprvé dočítáme už v pramenech ze 16. století. Tehdy se ovšem pekla i nezapletená, což možná souvisí s tím, že její původ je v bílém obřadním chlebu. Oválný tvar vánočky, jak ji známe dnes, má připomínat dítě v zavinovačce – vánoční symbolika je dokonalá! Obvykle se vánočka plete ve třech patrech, ti nejzručnější ji dokonce dokážou zaplést z šesti pramenů, většina ostatních si vystačí se čtyřmi. Druhé patro tvoří klasický tříramenný cop, vrchní patro pak dva stočené prameny těsta. Víte, že se jí říkalo také vandrovnice, houska, pletenice nebo štědrovka?
u muziky na vánoce

Kdybyste v některém popisu Vánoc našich prababiček a pradědečků narazili na výraz muzika, pak vězte, že nešlo o hudební zpestření Štědrého večera, ale o oblíbený vánoční kompot – jablka, hrušky a švestky povařené se skořicí a hřebíčkem ve vodě oslazené vanilkovým cukrem. Hotové se ozdobilo ještě sušenými švestkami, zalilo šťávou a podávalo vychlazené, někde navíc ještě s mandlemi, rozinkami či perníkem. Podle tradice zaručovala muzika na vánočním stole v rodině svornost.

FOFREM NA TALÍŘ

Jednu z oblíbených vánočních specialit podávaných v pražských bohatých rodinách představoval tucet pečených šneků. Tato tradice se po 2. světové válce téměř vytratila, z domácí přípravy šneci vymizeli zcela a také v restauracích se vyskytují poměrně zřídka, jednou z výjimek je tradiční restaurace v Klokočné legendy české kuchyně Jaroslava Sapíka. Dnes se v profesionální úpravě nechávají živí šneci týden naložení v octě, aby se vyprázdnili. Pak se semelou a s ostatními ingrediencemi několikrát tepelně upraví, aby se mohli v podobě kuliček vrátit zpět do vymytých ulit a konzumovat.

HOSTINA NA HOUBY

S Krkonošemi jsou spojena houbová jídla a nejinak je tomu v případě těch vánočních, dodnes se zde o svátcích připravuje tradiční vánoční hubník či hubovec. Jeho základem jsou nakrájené housky vložené do vajíček rozmíchaných s mlékem a rozpuštěným máslem. Přidají se ještě povařené sušené houby, sůl, pepř, česnek, majoránka a trocha strouhanky. To vše se pak dá do vymaštěného pekáče a upeče v troubě.

ŠUP DO PEŘINKY

Asi proto, že Vánoce jsou ze všech svátků do roka těmi nejzachumlanějšími, dali naši předkové další laskomině nejkrásnějšího večera v roce jméno peřinky nebo také peciválky. Z kynutého těsta se upekly buchtičky ne nepodobné těm, kterým dnes říkáme dukátové. Spařily se horkým mlékem, osladily medem a podávaly sypané v hmoždíři tlučenými sušenými hruškami, tedy prachandou, strouhaným perníkem nebo mákem, případně zalité hustou a vydatnou makovou omáčkou.