Malý vánoční zázrak

16. prosince 2020 | tipy

Jan Franus byl soukeníkem v Hradci Králové. O jeho životě toho příliš nevíme, ale můžeme se domnívat, že jeho soukenická dílna byla úspěšným podnikem. Jak jinak si vysvětlit, že v roce 1505 nechal na vlastní náklady vyrobit nádherný zpěvník s bohatým zdobením, který pak 8. listopadu věnoval zdejší Katedrále Svatého Ducha. Do Štědrého dne roku 1505 sice zbývalo hodně času, ale nedejme se mýlit – tehdy ještě dárky nosil Mikuláš. A do jeho příchodu už chyběl jen necelý měsíc. Svým způsobem tak byl Franusův kancionál když ne vánočním, tak alespoň předvánočním dárkem. A co víc: kromě dalších úchvatných skladeb obsahoval i píseň, která se měla stát jednou z nejniternějších a zároveň nejsilnějších českých vánočních koled vůbec. Narodil se Kristus Pán.

K Franusově zámožnosti jistě přispělo i to, že byl hradeckým purkmistrem. I díky tomu si mohl dovolit nechat vyrobit vskutku velkorysý dar: desky kancionálu dosahují úctyhodné výšky 70 centimetrů a šířky 45 centimetrů a svazek váží několik desítek kilogramů. Vázán je v dřevěném rámu potaženém bílou vepřovicí, zdobí ho ornamentální slepotisk a bohaté ozdobné kování. Stránky pak dekorují výpravné malby, které jsou připisovány Janíčkovi Zmizelému z Písku.

„VÝBORNÉ A SLAVNÉ DÍLO“

Hned v úvodu kancionálu se dočteme o okolnostech jeho vzniku a darování. „Dne 8. listopadu r. 1505 po Kristově vtělení, pátého dne potom, co se krutý mrazivý Saturn setkává ve znamení lva s hněvivým Marsem, pilný muž, pan Jan, příjmením Franus, občan města Hradec Králové, jehož řemeslem bylo soukenictví, objednal ve své horlivosti vlastním nákladem za 55 kop pražských grošů do kostela Ducha Svatého tuto knihu, která je opravdu pamětihodným a velkolepým dílem. Nejsilnějším důvodem bylo to, aby se z ní nesmrtelný Bůh a všichni jeho svatí v hojnosti neustále oslavovali a ctili. On pak nemohl více přispět k spáse své duše než skrze toto výborné a slavné dílo.“

Na 367 listech kancionálu najdeme chorály, ale i vícehlasé latinské skladby a písně. Téměř všechny dnes objeví jen badatel, který bude v bílých rukavičkách obracet pergamenové listy, ale jedna z nich se stala natolik známou, že ani běh času si na ni nepřišel. 

ČESKÁ VÁNOČNÍ HYMNA

 

Narodil se Kristus Pán

Narodil se Kristus Pán, veselme se,
z růže kvítek vykvet nám, radujme se.
Z života čistého, z rodu královského,
nám, nám narodil se.

Jenž prorokován jest, veselme se,
ten na svět poslán jest, radujme se.
Z života čistého, z rodu královského,
nám, nám narodil se.

Člověčenství naše, veselme se,
ráčil vzít Bůh na se, radujme se.
Z života čistého, z rodu královského,
nám, nám narodil se.

Goliáš oloupen, veselme se,
člověk jest vykoupen, radujme se.
Z života čistého, z rodu královského
nám, nám narodil se.
Z života čistého, z rodu královského
nám, nám narodil se.

Ó milosti Božská, budiž s námi;
dejž, ať zlost ďábelská nás nemámí.
Pro Syna milého, nám narozeného,
smiluj se nad námi!

Dejž dobré skončení, ó Ježíši,
věčné utěšení věrných duší!
Přijď nám k spomožení, zbav nás zatracení
pro své narození.

Píseň Narodil se Kristus Pán je označována za nejstarší dodnes známou a oblíbenou vánoční píseň, někdy dokonce za českou vánoční hymnu. Je jednou z těch, jejichž autorství zůstane nejspíš už navěky zahalené rouškou tajemství. Víme však, že pochází z 15. století, kdy vznikla z latinské duchovní písně Ave hierarchie coelestis – Buď pozdraveno, kněžstvo nebeské. Ta byla známá prý ještě o 200 let dřív. Ačkoliv hradecký zpěvník obsahuje začátek skladby Narodil se Kristus Pán jde o cenný doklad jejího významu pro tehdejší městskou a kulturní společnost. Zajímavostí je, že původně měla jen čtyři sloky, další dvě jí přibyly v pozdější době a svým způsobem na původní čtyři příliš nenavazují. Poprvé se objevily v roce 1636 ve slovenském evangelickém zpěvníku Cithara sanctorum, ale jejich původ prý spočívá už ve slavném Jistebnickém kancionálu z roku 1420. Na rozdíl od prvních čtyř slok, které se zpívají dodnes, se liší především tím, že v nich schází závěrečný verš „Z života čistého, rodu královského, nám, nám narodil se“. Píseň se stala populární i mezi v Čechách žijícími Němci, a tak vznikla její německá verze Freu‘ dich Erd‘ und Sternenzelt – doložená je už někdy kolem roku 1520. 

Možná vás to už taky napadlo. Čím je zrovna tahle vánoční koleda výjimečná? Proč je už 600 let tou příslovečnou českou vánoční hymnou právě ona? Každý hudební skladatel i zpěvák vám potvrdí, že hit se nedá napsat, hitem se píseň musí stát. A podobné je to i v našem případě. Odpověď na otázku po výjimečnosti písně, v níž lid do zázračné vánoční noci vyzpívává svou naději „Nám, nám narodil se“, můžeme jen tušit. Snad dávala a pořád dává lidem naději, že Goliáš může být oloupen a člověk vykoupen, tedy že zlo může být poraženo a dobro zvítězit. Není vám to povědomé? Ano, právě to je poselstvím tradičních českých pohádek, které tak neodmyslitelně patří k českým Vánocům, stejně jako koledy. Že by to všechno byla náhoda? Nemyslíme si. Spíš malý vánoční zázrak. Pomyslný kruh, na kterém najdeme koledy, pohádky, naději a příběh o zrození, se uzavírá.

Vyobrazení Franusova kancionálu jsou v souladu s podmínkami licence CC BY-NC-SA 4.0 převzata z projektu Manuscriptorium.com a pocházejí ze zdrojů Národní knihovny České republiky.