Za volantem s kamerou

4. ledna 2021 | rozhovory

Úkol zněl jasně: koupit auto do 20 tisíc, nevyměnit v něm ani olej a dojet s ním do nejvýchodnějšího bodu Rumunska. Celý roadtrip natáčet a nakonec publikovat na sociální síti YouTube. Výzva s cílovou destinací Sulina na břehu Černého moře se tehdy začínajícím hradeckým autoyoutuberům Jáchymu a Mílovi vyplatila. Dnes jejich videa na kanále WeAreCarFans pravidelně odebírá téměř 50 tisíc lidí a v letitých vozech Subaru Impreza procestovali s kamerou a foťákem Balkán i Malou Asii. „Tolik zážitků, které posbíráme během pár dní na cestách, nezažijeme doma za rok,“ říkají. 

Od založení vašeho kanálu na YouTube už uplynulo pět let. Jak dlouho ale spolu reálně točíte, tvoříte? 

Míla: S Jáchymem se známe od základní školy a za tu dobu jsme spolu strávili fakt hodně času. To, že jsme v roce 2015 založili účet na Youtube, ale prakticky nic neznamenalo. Něco reálně točit jsme začali až někdy dva a půl roku potom. 

Jáchym: Chvíli jsme se v tom plácali a přemýšleli, jestli se na to bude někdo dívat. Vůbec nejtěžší bylo nasbírat první tisícovku odběratelů. Určitě jsme nezažili nějaký raketový rozjezd.

Co tedy bylo oním impulzem, kdy jste si řekli: půjdeme do toho, lidi to zajímá, má to smysl?

Jáchym: Z jednoho našeho staršího videa, které na síti viselo asi čtvrt roku, se zčistajasna stal virál. Lidi nás začali odebírat a v ten moment jsme si řekli, že bychom do toho možná měli jít pořádně a zkusit točit víc. 

Míla: Vzpomínám si na to jako dneska, jeli jsme ze Stuttgartu z Muzea Mercedes-Benz, který máme oba rádi, a Jáchym mi na dálnici povídá: „Hele, já bych jel nějakým totálním vrakem někam do háje. A natočil to!“ Dobře, to jsem to ještě hodně zeslušnil. (smích) 

Jáchym: Tak jsme se domluvili, že koupíme do 20 tisíc auto a vyrazíme. Míla ještě ten večer otevřel stránky bazaru a našel starou červenou Imprezu.
Proč vyhrálo zrovna subaru? 

Míla: Ono s rozpočtem 20 tisíc si nemůžete moc vybírat a obyčejnou oktávku jsme nechtěli. Vtipné bylo, že jsem do té doby jezdil volvem a audi, o subaru jsem nevěděl absolutně nic. Byla to čistě náhoda. 
Jáchym: Nabídka navíc byla nad naším limitem, to auto stálo tuším 25 tisíc. Když jsme ale původní majitelce vysvětlili, co s tím autem plánujeme, slevila nám. 

A co bylo tedy v plánu? 

Jáchym: Dojet do rumunského přístavu Sulina. Bez předchozího servisu, prostě sednout a jet. Bylo to hodně spontánní, pár týdnů od koupě už jsme byli na cestě, přitom jsme v tom autě nevyměnili ani olej. 

Míla: I když to byl náš první roadtrip a hodně věcí se pokazilo, mám na něj ty nejhezčí vzpomínky. 

Tak první roadtrip je jen jeden. Na co z něj nikdy nezapomenete?

Míla: Já určitě na cestu z Moldávie do Rumunska. Řídil zrovna Jáchym, který se rozhodl ve městě předjet po tramvajovém pásu autoškolu. Podotýkám, že všude byly kostky, když zničehonic díra jako blázen. V duchu jsem si říkal, že ji snad vidí, protože byla fakt obrovská. Než jsem ale stihl nějak zareagovat, samozřejmě jsme ji vymetli a prorazili si přední i zadní pneumatiku. Komplikoval to fakt, že bylo kolem sedmé večer a servisy měly zavřeno. Vytáhli jsme z kufru rezervy, kde byly nějakým zázrakem dvě, jenže obě měkké. 

Jáchym: Tak jsem se prostě sebral, nechal Mílu u naší Imprezy a došel asi půl kilometru k pneuservisu. Měl jsem kliku, protože majitel se tam náhodou pro něco vrátil a slíbil, že nám pomůže. Během deseti minut jsem byl zpátky u Míly se dvěma Rumuny, kteří nám gumy dofoukali a vyměnili. Sice nám tvrdili, že to bude stát 16 euro a pak si řekli o 60, ale to už je taková klasika.  

To mě přivádí na otázku, kdo je lepší řidič?

Jáchym: Nedávno jsme na tohle téma točili video a lepší časy zajíždí Míla, dokonce má i menší počet zničených pneumatik. Počítáno od Rumunska, samozřejmě. 

Dobře tedy, když jste se potom vrátili a video finálně zpracovali a nahráli na YouTube, jaká byla reakce vašich sledujících?

Jáchym: Našim fanouškům se to líbilo, čísla rostla, a tak bylo jasné, že musíme zase někam vyrazit. Koupili jsme další auto a shodou okolností další Imprezu. 

Míla: A zase červenou. Stejně krásně oprýskanou. Od nákupu té poslední jsem si nechal na bazaru posílat upozornění, když se nějaká nová Impreza objeví v nabídce. Když mi ten inzerát vyskočil, hned jsem majiteli volal a ještě ten večer jsme sedli v Hradci do auta a jeli pro ni do Plzně. 

To už jste ale, hádám, měli naplánovaný další roadtrip s tou původní?

Míla: Přesně, jenže jak jsme dostali do ruky tu novou, chtěli jsme jet s ní. Měla totiž jednu nepopiratelnou výhodu – jezdila na LPG, takže se nám rázem snížily náklady na cestu o půlku. 

Jáchym: Měli jsme naplánovaný roadtrip s cílem zalyžovat si na Ukrajině, což je samo o sobě dost absurdní místo na lyžařskou dovolenou. Kamarády jsme museli hodně přemlouvat, aby jeli s námi, protože většina chtěla do Rakouska nebo Itálie. 

Míla: Naše zimní roadtripy jsou obecně hodně vtipné. Jednou jsme vyrazili lyžovat i do našeho oblíbeného Rumunska, a to se s Ukrajinou nedalo vůbec srovnat. Když jsme si o tom hledali informace na internetu, našli jsme nádherný ski resort s dvanácti sjezdovkami. Jenže jakmile jsme tam dorazili, objevili jsme jen dvě sjezdovky a jednu jedinou lanovku. Následně jsme zjistili, že ten obrázek je jen vizualizace budoucího stavu. Visí ale úplně všude. 

Jáchym: Z tohohle výletu si odnáším i jedno hodně zajímavé poznání. U nás nebo v Rakousku je na sjezdovkách alkohol úplně zakázán, zato v Rumunsku dostanete pernamentku a lístek na panáka zdarma. Nebyly tam taky žádné stánky s občerstvením, jen dole pod sjezdovkou na rozbahněném parkovišti grilovaly rumunské babičky maso a párky. 

Od té doby už jste absolvovali podobný výlet taky do Francie i malé Asie. Co vás táhlo tam. To už vás Evropa nudila? 

Míla: Když jsme jeli do Rumunska poprvé první Imprezou, dojeli jsme až na jih země, která sousedí s Bulharskem, a došlo nám, že jsme jen kousek od Istanbulu. To nás lákalo, takže jakmile byla možnost, vyrazili jsme tam a nakonec dojeli ještě dál.  

Jáchym: K tomu mám zase jeden nezapomenutelný příběh já. Pár set kilometrů za Istanbulem nám začal upadávat výfuk, až se odporoučel úplně. A přesto, že se nám líbilo, jak to zní, usoudili jsme, že to asi není úplně nejbezpečnější vzhledem k tomu, že zakončení výfuku je těsně pod plynovou nádrží. Zastavili jsme tedy na první benzínce a ptali se místních, jestli neznají někoho, kdo by to uměl opravit. Navedli nás jen o 200 metrů dál k jednomu garážníkovi, ze kterého se k našemu velkému údivu vyklubal specialista na výfuky. Najeli jsme k němu do garáže, on vytáhl svářečku, narazil do toho trubku, zavařil a za 10 minut bylo hotovo. Stálo nás to asi 200 korun a drží to dodnes. Tamní lidé jsou skvělí v tom, že věci na autech takřka nevyměňují za nové, ale opravují. To už se u nás v servisech moc nevidí. 

To musíte mít zážitků aspoň na celý život! 

Míla: Je fakt, že když to porovnáte s klasickým pracovním dnem, tak to je neuvěřitelný rozdíl. Vždycky mám pocit, že jeden den tam trvá minimálně jako týden doma. Zážitků, které za těch deset nebo čtrnáct dní posbíráme, nezažijeme v Hradci za rok. Dny vám přijdou strašlivě dlouhý, protože se toho pořád něco děje a člověk si z toho hodně odnese. 

Jáchym: Cestou do Malé Asie jsme projeli celý Balkán kromě Albánie, takže každý druhý den jsme překračovali hraniční přechod a projížděli jinou zemí. Každý den to tedy znamenalo jiné prostředí a jiné zážitky. 

Kde se vám líbilo nejvíc? 

Jáchym: Mně určitě v Kosovu. Stát, o kterém jsem dopředu vůbec nic nevěděl, protože nebyl na naší původní trase, ale který mě mile překvapil. Zjistil jsem, že tam existuje skvělá kávová kultura a spousta usměvavých lidí. Jeli jsme tam trošku s obavami, jestli tam bude bezpečno. Bylo - to nám ostatně potvrdil i policista v Černé Hoře, který nás cestou pokutoval. Za těch 35 euro to byla celkem příjemná informace. 

Na roadtripech ale trávíte jen zlomek svého času. Co děláte, když zrovna zrovna Imprezou nebrázdíte Evropu? 

Míla: Podstatnou část naší produkce tvoří videa, ve kterých ukazujeme, jak se vypořádat s různými opravami na autech. Ukazujeme fanouškům, jak ty naše vraky držíme v jakž takž kondici. Máme jich dohromady skoro deset a jsou to prostě stará auta, která se čas od času porouchají. Většinu aut, které máme a normálně s nimi jezdíme, by už dneska řada lidí dávno poslala do šrotu.

Jáchym: Mimo to taky chodíme normálně do práce. Máme s Mílou výhodu, že pracujeme ve stejné firmě, takže si ty naše roadtripy můžeme dobře plánovat. Teď jsme už dlouho nikde nebyli a je nám to dlouhý, jakmile to situace ve světě dovolí, chceme zase někam vyrazit. Tentokrát to možná vyhraje sever Evropy.