Svěže na věže

25. dubna 2021 | tipy

Možná to víte, a možná taky ne: my Češi jsme jednou ze světových velmocí, pokud jde o rozhledny. Máme jich u nás na 400. Největší rozmach tento fenomén zaznamenal na konci 19. století společně s masovým růstem obliby turismu, další desítky nových rozhleden pak vznikají v posledních letech. A platí to i u nás ve východních Čechách. Kromě klasických rozhleden tu najdeme také řadu různých vyhlídek, bran, zámeckých, radničních, kostelních i jiných věží a dalších míst, odkud se můžeme jaksepatří porozhlédnout do daleka a široka. Kdy jindy si na ně vyšlápnout než právě teď, kdy příroda nabírá dech k novému rozpuku a předvádí nám pestrou paletu svých barev. Vyrazme na rozhledny v přírodě i na věže ve městech a rozhlédněme se. Stojí to za to!

Zázvorka v Novém Městě nad Metují

Její poetické jméno jakoby předurčovalo výhled, který nabízí. Historické město na skalnatém ostrohu nad řekou Metují je nádherné ze země, stejně jako z ochozu věže Zázvorka, který ze svých 25 metrů nabízí výhled na vrcholky Krkonoš i Orlických hor. Zázvorka je skutečným pamětníkem: na jejím místě byl v roce 1501 položen základní kámen města a ve svých útrobách kdysi skrývala i šatlavu.

Bílá věž v Hradci Králové

Ve městě vás její silueta provází téměř na každém kroku. K hradeckému panoramatu patří už od roku 1574 a se svou výškou 72 metrů je nejvyšší stavbou široko daleko. V roce 2015 se otevřela po dvouleté rekonstrukci, která mimo jiné do jejího nitra přidala unikátní skleněný model věže a rozšířila zážitek z návštěvy o interaktivní prohlídky. Z ochozu Bílé věže se otvírá rozhled korunovaný panoramatem hřebenů Orlických hor a Krkonoš.

Radniční věž v Dobrušce

Shlížela na dobrušské náměstí, už když se po něm procházel F. L. Věk, a bdí nad ním dodnes. Stavba tvořící siluetu města tu vyrostla v roce 1565 a až do r. 1765 zde sídlil hrdelní soud, později se stala budova sídlem městské samosprávy. Z mapy města ji nevymazaly ani dva velké požáry v 19. století. Její z dálky viditelná, 45 metrů vysoká věž nabízí výhled na Orlické hory a Podorlicko, výjimečně dohlédnete i na Krkonoše.

Zelená brána v Pardubicích

Poslední z městských bran, hrdý pamětník slavné minulosti i svědek barvité současnosti Pardubic. Taková je Zelená brána, která symbolicky odděluje historické centrum Pardubic od toho moderního. Z výšky jejích téměř šesti desítek metrů můžete pozorovat křivolaké uličky starého města, ale dohlédnete i na celé rovinaté okolí Pardubic. Jedinou výjimkou je samozřejmě Kunětická hora. Stojíte na místě se skutečnou historickou pamětí, první brána tu vyrostla už téměř před 700 lety.

Stezka v oblacích na Dolní Moravě

Jsou vám rozhledny a věže málo? Vyrazte rovnou do oblak! Na Dolní Moravě k nim totiž už od roku 2015 vede 55 metrů vysoká stavba. Nahoru vás dovede 710 metrů dlouhá procházka, dolů pak můžete zcela prozaicky a rychle sjet toboganem. Vyhlídkovou stezku najdete na kopci vysokém 1116 metrů, který můžete zdolat lanovkou nebo některou z pěších tras, včetně speciální cesty pro skialpinisty. Celý masiv Králického Sněžníku budete mít z vrcholku jako na dlani, stejně jako Krkonoše nebo Jeseníky.

Rozhledna Bára na Čertově skalce

Seznamte se s Bárou, jednou z těch rozhleden, které nenavštěvujete jen pro to, abyste se kochali z jejich vrcholu. Bára je unikátní stavbou z dílny žijící architektonické legendy Martina Rajniše s atypickou konstrukcí trojbokého komolého jehlanu, vyskládaného z modřínového a dubového dřeva ze zdejších lesů. V jejím nitru najdete točité schodiště se 78 stupni, po kterých vystoupáte za výhledem na velkou část Polabí, Orlické, Jizerské i Železné hory, Krkonoše, Ještěd či Králický Sněžník.

Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana

Rozhledna nesoucí jméno českého génia byla v roce 2007 slavnostně otevřena nedaleko Březové nad Svitavou na místě, které údajně již o století dříve sám Cimrman navštívil. Výhled na město zastíněný vzrostlými stromy mu vnuknul myšlenku zbudovat právě zde vyhlídkovou věž, která si však kvůli nepochopení tehdejších radních musela na svou realizaci počkat. Dnes hrdě shlíží do údolí na městečko z výšky 20 metrů.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově

Nejkouzelnější z tipů v našem výběru! Neratovský kostel dvakrát málem zmizel ze světa – přečkal však zásah střelou Rudé armády a jako zázrakem unikl plánované demolici v době pozdní normalizace. Zásluhou faráře Josefa Suchára a dalších přátel Neratova se podařilo kostel obnovit a jemu i celé vsi vdechnout doslova nový život. Celý neratovský příběh mapuje výstava, která vás bude provázet, pokud vystoupáte na vrchol kostelní věže a rozhlédnete se po okolí místa, jež přežilo svůj zánik.

Křížový vrch v Moravské Třebové

Nejen z rozhleden a věží je krásný pohled na východočeský svět. Jedním z vyhlídkových míst, která poskytují malebný rozhled do okolí, je Křížový vrch v Moravské Třebové. Výstup za panoramaty města na úpatí Hřebečského hřbetu se nese ve znamení baroka. Cesta je lemována několika barokními kaplemi a nejinak je tomu i na samotném vrcholu, kterému dominuje barokní sousoší Kalvárie. Z historického centra města vás sem kolem zámku zavede naučná stezka.

Rozhledna Borůvka u Hluboké

Modrá není, ale dobrá tahle Borůvka je! Nápaditou konstrukci nejmladší z rozhleden Toulovcových maštalí najdete jihozápadně od obce Hluboká, kde zdobí návrší Borek, zvaný také Na Borůvčí. Povznese vás do výšky 15 metrů, z níž budete moct obdivovat výhled na malebnou krajinu na rozmezí České tabule a Českomoravské vrchoviny, na Orlické hory, Jeseníky či Krkonoše. Veřejnosti začala sloužit v červnu 2005. Tvoří ji 12 smrkových klád, které svým postavením vytvářejí hyperboloid.

Rozhledna na Chlumu

Dobře se rozhlédněte. Když vystoupáte na vrchol rozhledny, která ční nad areálem bojiště z roku 1866, vězte, že máte pod sebou místo, kde prolévaly krev desítky tisíc vojáků pruské a rakouské armády. Okolí je dodnes poseté řadou pomníků a památníků a protkané kilometry naučných stezek. První rozhledna zde byla otevřena v roce 1899, ta dnešní pak první návštěvníky přivítala přesně sto let poté. Její vyhlídková plošina se nachází v rovných 35 metrech.

Stříbrná krasavice na Andrlově chlumu

První rozhledna vyrostla na Andrlově chlumu nad Ústím nad Orlicí už v roce 1905, ovšem vydržela jen do požáru v r. 1918. Druhá dosloužila v 60. letech a teprve až v roce 1996 vznikla dnešní 52 metrů vysoká věž. Vyhlídková plošina, umístěná v 35 metrech, vás po zdolání 183 schodů odmění širokým výhledem od Krkonoš až po Železné hory. Tahle rozhledna má něco, co ostatní ne: na jejím ochozu můžete povečeřet a se sklenkou vína pozorovat západ slunce, v němž bude pod vámi zlátnout celé Ústí.