Magie podzimu

11. října 2017

Země začíná pomalu usínat, do kraje se vkládá chlad. Přichází podzim a s ním magická atmosféra tolik typická pro tento čas. V co věřili naši předci a jaké magické rituály v tuto roční dobu praktikovali? Třeba vám některé učarují a sami je vyzkoušíte!

Magie podzimu

Mab on – podzimní rovnodennost, 22. září 22:02

Podzim byl odjakživa vnímán jako období vzpomínání, vzdávání díků a také příprav na zimu. S posledními hřejivými paprsky slunce se konaly hony a vinobraní, lidé oslavovali úrodu v sadech a na polích a v myšlenkách se vraceli ke svým blízkým, kteří již nebyli mezi živými. Nejočekávanějším dnem byla v tomto čase podzimní rovnodennost neboli svátek Mabon. Ten letos připadá na 22. září a pro naše předky znamenal poslední příležitost užít si pořádnou oslavu pod širým nebem. Ve velkém se zapalovaly ohně, kolem kterých tančili muži i ženy opilí vínem. Hlavním symbolem tohoto svátku bylo jablko, které představovalo obnovený život. Tradice velela navštívit v tento den hřbitov a pokládat jablka na náhrobky zemřelých. Tento akt symbolizoval pomyslnou oběť bohům a také touhu živých znovu se setkat s těmi, kteří odešli na věčnost. Pokrmy z jablek a hroznů přitom tvořily význačnou část sváteční tabule.

Během oslav Mabonu se dodržovala také řada rituálů, které měly především očistný charakter. Tvořil se například tzv. kruh kamenů, který ženy krášlily žaludy, snítkami dubu, borovými šiškami, cypřišovými šišticemi, kukuřičnými klasy nebo obilnými snopy. Navrch se poté položily chryzantémy a měsíčky, vnější stranu kruhu pak zpravidla zdobilo nasbírané podzimní listí. Uprostřed takto vytvořeného kruhu se vztyčil oltář se zapálenými svícemi a kadidlem. Poté následovaly modlitby za mírnou zimu a dostatek jídla následované bohatou hostinou a společnou hrou.

Mabon

Výraz Mabon pochází z velšské mytologie a v překladu znamená „božský syn“. Traduje se, že matkou tohoto boha byla bohyně plodnosti a úrody Modron, které bylo dítě zákeřně uneseno pouhé tři dny po jeho narození. Na pouť za jeho záchranu se vydal odvážlivec Culhwch se svou družinou a cestou vyzvídal od zvířat, kde by mohl být malý Mabon ukryt. Na stopu ho nakonec přivedl losos, který Culhwchovi vyjevil božské vězení za neprorazitelnou zdí. Mýtus končí velkolepou bitvou, po které je Mabon osvobozen, avšak strůjce jeho únosu zůstává neznámý.

Samhain

Samhain či jeho počeštěná verze samain vychází z irského Lá Samhna, což se volně překládá jako konec léta. Právě tento den je v mytologii spojován s dočasným vítězstvím sil temnoty nad silami světla neboli začátku chladné a tmavé poloviny roku.

Samhain neboli noc z 31. října na 1. listopadu

Rovněž nejdůležitější svátek keltského kalendáře – den, kdy začíná nový rok. Pohané v minulosti věřili, že právě v tento den se dočasně loučíme s Bohem a ve jménu hojnosti potravy na zimu podřezávali různá domácí zvířata. Za noci Samhainu byla navíc podle pověr hranice mezi světem živých a mrtvých velice úzká, zákony času a prostoru na chvíli přestávaly existovat. Lidé hojně vyvolávali duchy a snažili se s nimi komunikovat. Zemřelé předky vítali vyřezanou a vydlabanou dýní se svíčkou uvnitř, která zároveň sloužila i jako ochrana proti zlomyslným duchům. Před své domovy běžně pokládali jablka nebo talíř s jídlem pro putující duše. Tradičně se v tento den jedla řepa, tuřín, jablka, kukuřice, ořechy, perník, dýně i maso. Z nápojů pak vévodil mošt nebo svařené víno.

Stejně jako při oslavách Mabonu, tak i při Samhainu se stavěly opulentní oltáře plné jablek, tykví, dýní a podzimních květů. Rozšířeným magickým rituálem bylo napsat na papír věc, které se chtěl člověk zbavit (třeba nemoc, zlozvyk nebo vlastnost) a tu pak obřadně za recitace modliteb či magických formulí zapálit. Pokud byste si podobný rituál chtěli vyzkoušet doma, budete potřebovat malý mělký talířek označený symbolem kola s osmi špicemi. Do středu kola namalujte tečku a špice směřujte od středu ven z kruhu, čímž vznikne symbol nekonečnosti. Před oltář poté postavte kotlík nebo podobnou pomůcku položenou na žáruvzdorném povrchu a zapalte černé a červené svíčky. Pak už jen stačí vzít jablko, omytým nožem ho oloupat a společně se slupkami položit na talířek. Následně přichází fáze tiché meditace a hezkých vzpomínek na přátele a milované, kteří již nejsou mezi živými. Během této fáze ochutnávejte jablko a soustřeďte se na symbol nekonečnosti na talířku. V kotlíku už pak jen stačí zapálit oheň, vzít do ruky připravený papír a za plného soustředění zapálit. Zasvěcené čarodějky radily si přitom představovat, jak se věc, které se chcete zbavit, působením ohně postupně zmenšuje, až nakonec úplně zmizí.

K Samhainu se váže ještě další zvyk, který se udržel v některých zemích s keltskou tradicí po staletí. Buď přímo o samhainské noci, nebo v některou z pěti následujících nocí se tradičně spalovaly figuríny ze starých hadrů vycpané slámou. Měly symbolizovat všechno špatné, co se během uplynulého roku nahromadilo a čehož je třeba se rituálně pomocí očistných plamenů zbavit.