Počasí na draka

8. října 2018

Znáte to, podzim a jeho těsný přívlastek jménem vítr. Je všudypřítomný, neodbytný a protivný. Šlehá do tváří, cuchá účes a drze bere slova z úst. Ovšem jednu výhodu tyhle povětrnostní podmínky přece jen skýtají – jsou ideální na pouštění usmívajících se dobráků s třásněmi místo uší a mašlemi na ocasu.

Počasí na draka

„Draku, dráčku, leť si vzhůru, leť až do nebes, jen mne neodnes!“ Určitě je znáte. Ty malebné obrázky českého venkova od Josefa Lady, kde si klučíci v barevných rádiovkách na kopci pouští veselé draky. I když se u nás pouštění dračích létavců těší velké oblibě už bezmála pět set let, kořeny této záliby sahají mnohem hloub. Možná vás to překvapí, možná ne, ale draci k nám prapůvodně „přiletěli“ ze starověké Číny. Vyráběli se z bambusových hůlek a hedvábí a měli zastrašovat nepřítele stejně jako ptáky škodící v rýžových plantážích. V ostatních asijských zemích, kam se později toto umění rozšířilo, nabírala výroba draků mnohdy až duchovní rozměr. Věřilo se, že draci jsou jakýmsi spojením mezi lidmi a jejich bohy. Právě jejich prostřednictvím lidé děkovali za vydařenou úrodu. Během rituálních slavností na sebe dokonce brali podobu různých bájných stvoření. Na nebi se tak potkávali nejen draci, ale také hadi či ryby. Vedle kultovního poslání plnili i funkci symbolickou, stali se ekvivalentem dobrého zdraví a dlouhého života, chránili před nemocemi a zlými duchy.

Jen u toho to ale nezůstalo, postupem času se draci začali využívat k dalším účelům. Když pomineme, že děti s nimi poletovaly po polích, stali se také věrnými poslíčky mezi vojáky. Doručovali vše - od zpráv až po munici nebo taky v závratné rychlosti 40 km/h táhli kočár až s pěti lidmi. Tento vynález si nechal roku 1826 patentovat jistý pan Polock. A na jakém principu si myslíte, že započal vývoj letadel? Prvenství tohoto nápadu se přisuzuje bratrům Wrightovým. Jejich draci, kteří dokázali unést člověka, se zapsali do historie odvážných experimentů. Ovšem cenu za nejnebezpečnější pokus s drakem by se značným náskokem vyhrál roku 1752 Benjamin Franklin, který díky němu dokázal, že blesk je vlastně elektřina. A jak na to přišel? Koncem provázku uvázal draka ke klíči u dveří. Když pak drak vystoupal až do bouřkových mračen, Franklin zahlédl jiskření a ucítil prudký náraz - to jak sjel blesk po provázku až ke klíči.

„Pouštění draků je nudné a infantilní,“ neřekl by vám dnes určitě žádný Japonec. V Japonsku se totiž pořádají velké dračí bitvy. Úkolem drakobijce je zůstat poslední ve vzduchu. Protože ten zkrátka vyhrává. Jak toho ale dosáhnout? Ideální je pomazat si provázek lepidlem a obalit ho ve směsi najemno rozdrceného skla a písku. Pak už jen stačí dostat se do těsné blízkosti soupeřova dračího letounu a přeříznout vlečné lanko. Na stejném principu se dračí turnaje donedávna konaly i v Pákistánu. Jelikož ale někdo sem tam v zápalu boje přišel o prsty, tak tuto (pro nás Evropany nevinnou dětskou zábavu) nakonec zakázali.

Přestože může být někdy pouštění draka na draka, nenechte se odradit! Běžte chytit ten správný vítr a zkroťte jeho sílu. Na chvilku si budete připadat jako na obrázcích Josefa Lady, a to i bez typické čapky.