http://www.quartiermagazin.cz/articles/58/Podzim_Sazim_sklizim/

Quartier magazín Quartier magazín

  • Magazín
    • Září 2019
    • Červen 2019
    • Březen 2019
    • Prosinec 2018
    • Září 2018
    • Červen 2018
    • Březen 2018
    • Prosinec 2017
    • Září 2017
    • Červen 2017
    • Březen 2017
    • Prosinec 2016
    • Září 2016
  • Distribuční místa
  • Články
  • Nabídka prezentace
  • Redakce
  • Aktuální číslo
<< Aktuality

Podzim: Sázím, sklízím

Podzim: Sázím, sklízím

9.10.2018 | Podzim je druhé jaro. Ne, nepřeskočilo nám. Na zahradě totiž platí, že na podzim se příroda začíná probouzet k novému životu a je potřeba jí pomoct. Jak to jde dohromady s příslovečným ukládáním k zimnímu spánku? Moc ne. Ale věřte, že když se zařídíte podle našich rad, budete si mnout ruce v rukavicích, až se vás jaro zeptá, co jste dělali na podzim. Nebo vlastně o druhém jaře.

Však to znáte. Hrabání spadaného listí z trávníku, zastřihávání odkvetlých rostlin, rytí záhonů...prostě podzimní klasika na zahradě. Zejména to hrabání listí nebere konce a vydrží vám na celý podzim, bohužel ne jen v měsíci s příslovečným jménem listopad. Práce na zahradě je však v tomto ročním období mnohem víc. Už spisovatel a vášnivý zahrádkář Karel Čapek v Zahradníkově roku poznamenává, že říjen je měsíc vysazování a přesazování.

Mirek Jiránek z hradecké architektonické a realizační společnosti New Visit to potvrzuje. „Na tom se nic nezměnilo. Třeba ovocné stromy se tradičně vysazují spíše na podzim, přes zimu zakoření a na jaře už směřují veškeré síly do koruny,“ vysvětluje Jiránek, proč je na podzim ten pravý čas vysadit třeba takovou jabloň. Pokud se chcete zjara procházet mezi barevně kvetoucími záhony krokusů nebo tulipánů, nesmíte na ně na podzim zapomenout. Cibuloviny se totiž sázejí od září do listopadu v závislosti na druhu. Tak třeba tulipány si počkají až do druhé poloviny října. „Čisté a suché cibule sázíme do hloubky 6-12 cm. Jednoduchá pomůcka je pamatovat si, že jednotlivé cibulky vkládáme tak hluboko, aby nad samotnou cibulkou zůstala vrstva zeminy o stejné výšce, jako je výška cibule,“ radí Mirek Jiránek, jak nezasadit příliš nízko či vysoko.

Něco je s podzimem radno na zahradu zasadit, něco jiného naopak sklidit. Nebo spíš uklidit. Ne všichni obyvatelé vaší zahrady se těší na první mrazíky či snad dokonce na sníh. Teplomilné rostliny je tak potřeba na zimu zaopatřit, aby se dočkaly jara. Většinou jde o rostliny, které nám dělají společnost na terasách či balkonech v květináčích – ty je nejlepší přenést do zimních zahrad nebo skleníků. Jde třeba o v poslední době populární olivovníky, které sice vydrží bez úhony i minus osm stupňů, krátkodobě dokonce i nižší teplotu, nicméně v teple jim bude zaručeně nejlíp. Postarat se v tomto ohledu musíme i o běžné středoevropské rostliny, jež sice zimu snášejí lépe než jejich exotičtí sousedi, ale přece jen se bez našeho zásahu neobejdou. Postačí zateplit jejich květináče polystyrenem, jutou nebo i obyčejnou bublinkovou folií. A hlavně je i v zimě zalévat, protože mráz vysušuje.

Zalít je ostatně potřeba i celou zahradu. Když se poštěstí a během září a října prší, nemusíte si s extra závlahou příliš lámat hlavu. Rozhodne-li se však letní sucho zůstat i na podzim, je třeba nechat zahradu lehce přihnout z konve. Co se trávníků týče, vydatnou zálivku si ušetřete až na poslední hnojení. Účinné látky se díky tomu dostatečně rozpustí a nezůstanou v trávě. „Kdo má automatickou závlahu, poslední zalévání ho čeká před zazimováním zavlažovačů. Obecně ale platí, že od listopadu už se trávník bez vaší péče obejde. Stačí mu ranní rosa a děšťovka,“ říká Mirek Jiránek.

Už vyrážíte s kyblíkem a motyčkou vstříc svým zahrádkářským povinnostem? Ještě vydržte a vezměte s sebou i nůžky. Pokud jste totiž hrdými majiteli nebo přinejmenším provozovateli zahradního jezírka, měli byste před prvními mrazy věnovat pozornost i jemu. Dobrou zprávou je, že nepěstujete- li na jeho březích kdovíjak choulostivé exotické rostliny, stačí je opravdu jen ostříhat – na jaře vyraší znovu. Kdy je ideální čas, poznáte jednoduše. Květiny prostě zvadnou a veškerá síla se přestěhuje do kořenů.


Helena a Žofie Dařbujánovy: Ženy Dařbujánovy

Helena a Žofie Dařbujánovy: Ženy Dařbujánovy

23.10.2019 | Kdo jsou Helena a Žofie Dařbujánovy? Jedna je renomovaná architektka, která si v padesáti nečekaně podmanila svět designu, druhá extravagantní zpěvačka, frontmanka kapely Mydy Rabycad, která si ještě před pár lety připadala trapná, když měla do mikrofonu byť jen promluvit a dnes vystupuje na neprestižnějších festivalech Evropy. Kdo jsou ale doopravdy Helena a Žofie Dařbujánovy? Především máma a dcera. Trochu kolegyně, trochu spolubydlící, ale hlavně rodina. „Nemáme v povaze s čímkoli končit. My nabalujeme,“ shodují se obě umělkyně v rozhovoru pro Quartier.

  • Více

Oblečená? Neoblečená?

Oblečená? Neoblečená?

21.10.2019 | Jako z pohádky O chytré horákyni se zdá být aktuální pardubické dilema – omítnout, nebo neomítnout Zelenou bránu? Současné generace Pardubáků ji neznají jinak než neomítnutou. Ovšem v historii již omítku nesla a její návrat by podle památkářů prospěl i kondici stavby. Veřejnost má o její budoucí podobě jasno, teď jsou s rozhodnutím na řadě představitelé města. Zelená brána byla omítnutá až do roku 1912. Omítka tehdy zmizela, naopak přibyl ochoz. Zažijeme podobně výraznou změnu v pardubickém panoramatu i my?

  • Více
Jiří Kánský & Lada Klokočníková: Rozhlasem posedlí

Jiří Kánský & Lada Klokočníková: Rozhlasem posedlí

17.10.2019 | On vede regionální studia Českého rozhlasu v Hradci a Pardubicích, ona šéfuje programu v Hradci Králové a patří mezi jeho nejvýraznější moderátorské i autorské tváře. Dohromady jsou veřejnoprávnímu rozhlasu kariérně věrni už víc jak půl století. Pro Jiřího Kánského a Ladu Klokočníkovou je rádio srdeční záležitostí, přesto nebýt jednoho italského mnicha a jedné zázračné nabídky, možná by se vydali úplně jinou cestou.

  • Více
Zámek jménem Dobřenice

Zámek jménem Dobřenice

15.10.2019 | Ministr zahraničí Jan Masaryk, věhlasný fotograf Jan Nepomuk Langhans, šéf Škodových závodů v Plzni Karel Loevenstein. Všechna tato jména jsou spojena se Zámkem Dobřenice - perlou ukrytou v malé obci vzdálené jen 15 kilometrů od Hradce Králové. Nepřízní osudu kdysi zkoušená památka se rukama původních majitelů začala v roce 1993 budit k životu a dnes patří mezi výjimečná místa východních Čech, kde se rodí vzpomínky. „Naše začátky v Dobřenicích? Krev, pot a slzy,“ vzpomínají majitelé zámku, manželé Rodrigo a Colette Katschnerovi.

  • Více

© 2016–2019 QUARTIER MEDIA s.r.o., všechna práva vyhrazena
Design a realizace FiftyFifty kreativní agentura s.r.o.