9.10.2018 | Podzim je druhé jaro. Ne, nepřeskočilo nám. Na zahradě totiž platí, že na podzim se příroda začíná probouzet k novému životu a je potřeba jí pomoct. Jak to jde dohromady s příslovečným ukládáním k zimnímu spánku? Moc ne. Ale věřte, že když se zařídíte podle našich rad, budete si mnout ruce v rukavicích, až se vás jaro zeptá, co jste dělali na podzim. Nebo vlastně o druhém jaře.

Však to znáte. Hrabání spadaného listí z trávníku, zastřihávání odkvetlých rostlin, rytí záhonů...prostě podzimní klasika na zahradě. Zejména to hrabání listí nebere konce a vydrží vám na celý podzim, bohužel ne jen v měsíci s příslovečným jménem listopad. Práce na zahradě je však v tomto ročním období mnohem víc. Už spisovatel a vášnivý zahrádkář Karel Čapek v Zahradníkově roku poznamenává, že říjen je měsíc vysazování a přesazování.

Mirek Jiránek z hradecké architektonické a realizační společnosti New Visit to potvrzuje. „Na tom se nic nezměnilo. Třeba ovocné stromy se tradičně vysazují spíše na podzim, přes zimu zakoření a na jaře už směřují veškeré síly do koruny,“ vysvětluje Jiránek, proč je na podzim ten pravý čas vysadit třeba takovou jabloň. Pokud se chcete zjara procházet mezi barevně kvetoucími záhony krokusů nebo tulipánů, nesmíte na ně na podzim zapomenout. Cibuloviny se totiž sázejí od září do listopadu v závislosti na druhu. Tak třeba tulipány si počkají až do druhé poloviny října. „Čisté a suché cibule sázíme do hloubky 6-12 cm. Jednoduchá pomůcka je pamatovat si, že jednotlivé cibulky vkládáme tak hluboko, aby nad samotnou cibulkou zůstala vrstva zeminy o stejné výšce, jako je výška cibule,“ radí Mirek Jiránek, jak nezasadit příliš nízko či vysoko.

Něco je s podzimem radno na zahradu zasadit, něco jiného naopak sklidit. Nebo spíš uklidit. Ne všichni obyvatelé vaší zahrady se těší na první mrazíky či snad dokonce na sníh. Teplomilné rostliny je tak potřeba na zimu zaopatřit, aby se dočkaly jara. Většinou jde o rostliny, které nám dělají společnost na terasách či balkonech v květináčích – ty je nejlepší přenést do zimních zahrad nebo skleníků. Jde třeba o v poslední době populární olivovníky, které sice vydrží bez úhony i minus osm stupňů, krátkodobě dokonce i nižší teplotu, nicméně v teple jim bude zaručeně nejlíp. Postarat se v tomto ohledu musíme i o běžné středoevropské rostliny, jež sice zimu snášejí lépe než jejich exotičtí sousedi, ale přece jen se bez našeho zásahu neobejdou. Postačí zateplit jejich květináče polystyrenem, jutou nebo i obyčejnou bublinkovou folií. A hlavně je i v zimě zalévat, protože mráz vysušuje.

Zalít je ostatně potřeba i celou zahradu. Když se poštěstí a během září a října prší, nemusíte si s extra závlahou příliš lámat hlavu. Rozhodne-li se však letní sucho zůstat i na podzim, je třeba nechat zahradu lehce přihnout z konve. Co se trávníků týče, vydatnou zálivku si ušetřete až na poslední hnojení. Účinné látky se díky tomu dostatečně rozpustí a nezůstanou v trávě. „Kdo má automatickou závlahu, poslední zalévání ho čeká před zazimováním zavlažovačů. Obecně ale platí, že od listopadu už se trávník bez vaší péče obejde. Stačí mu ranní rosa a děšťovka,“ říká Mirek Jiránek.

Už vyrážíte s kyblíkem a motyčkou vstříc svým zahrádkářským povinnostem? Ještě vydržte a vezměte s sebou i nůžky. Pokud jste totiž hrdými majiteli nebo přinejmenším provozovateli zahradního jezírka, měli byste před prvními mrazy věnovat pozornost i jemu. Dobrou zprávou je, že nepěstujete- li na jeho březích kdovíjak choulostivé exotické rostliny, stačí je opravdu jen ostříhat – na jaře vyraší znovu. Kdy je ideální čas, poznáte jednoduše. Květiny prostě zvadnou a veškerá síla se přestěhuje do kořenů.