Kde se rodí podnikatelé

14. července 2019

Hradecký startovač, FuckUp Night, Brain&Breakfast – to je jen zlomek akcí ve městě, za kterými stojí hradecké TECHNOLOGICKÉ CENTRUM (TC HK). Ve skutečnosti toho ale dělá mnohem víc. Především pomáhá začínajícím podnikatelům v regionu rozjet vysněné podnikání, věnuje se podnikatelské osvětě ve školách, spojuje profesionály z nejrůznějších oborů, vzdělává v oblasti informačních a digitálních technologií. „Dokážeme hodně pomoct. Tvrdou práci, která jde s podnikáním ruku v ruce, za vás ale neuděláme,“ říká v rozhovoru pro Quartier ředitel TC HK Ondřej Zezulák.

Kde se rodí podnikatelé
TC HK funguje v Hradci už 11 let. Sice jste u jeho začátků osobně nebyl, přesto – jaké je ohlížet se zpět?

Spíš než ohlížet se snažím dívat dopředu. Je ale třeba říct, že TC HK dekádu zpátky a dnes jsou dvě úplně jiné instituce. Jsme starší, vyzrálejší, víme, co naši klienti potřebují, jak jim efektivněji pomáhat v rozvoji. Ušli jsme velký kus cesty. Z Hradce se nám podařilo rozšířit naše aktivity do celého kraje, navázali jsme nové spolupráce, zavedli nové vzdělávací programy, významně jsme rozšířili i síť externích specialistů a konzultantů. Procházíme takovou zdravou evolucí, řekl bych. A spousta výzev nás ještě čeká! Naším cílem je být pro každého, kdo chce ve východních Čechách začít podnikat, volba číslo jedna.

V čem pro ně tkví váš největší benefit, proč by si měli vybrat právě vás?

Je fér říct, že úplně pro všechny tu nejsme. Pokud jste zkušený podnikatel, máte čtyři firmy a všechno vám perfektně šlape, tak tu pátou firmu založíte i bez nás. Pakliže však někdo zakládá firmu a pochází z prostředí, kde rodiče ani prarodiče nepodnikali, a tudíž nemůže dohlédnout a pochopit všechny souvislosti, v takovém případě přicházíme na scénu my. Jsme jakýmsi mentorem, poradcem. Zájemcům pomáháme podle potřeby od formování myšlenky přes nastavení ekonomiky, sestavení podnikatelského záměru, případně jeho oponenturu až po otázky práva, ochrany duševního vlastnictví, marketingu, expanze na zahraniční trhy, průmyslového designu, licenčních podmínek a tak podobně. To si troufám říct, že je asi naší největší přidanou hodnotou – služby na míru. Za víc jak 10 let fungování jsme nasbírali mnoho kontaktů z řad odborníků, dodavatelů i potenciálních zákazníků. Není však výjimkou, že začínající firmy během prvních konzultací u nás zjistí, že jejich nápad či produkt neobstojí v konkurenci, že zkrátka ještě nejsou připravené. To je také obrovský benefit, když si lidé takovou skutečnost uvědomí včas a své podnikání odloží, aniž by si v počáteční euforii stihli napůjčovat peníze a pak se dostali do problémů.

Ročně konzultujete zhruba 50 podnikatelských záměrů. Kolik z nich nakonec dostane „právo na život“?

Každý rok se setkáme zhruba se dvěma stovkami nejrůznějších nápadů, projektů nebo úvah o podnikání. Oněch padesát, které zmiňujete, to jsou už reálné záměry, ze kterých opravdu mohou být fungující firmy. S těmi začínáme pracovat. Do podnikatelského inkubátoru pak žádost podává zhruba čtvrtina z nich. Není to ale tak, že ostatní v podnikání neobstojí. V části případů pomůžeme jen radou nebo nasměrováním a dále už se firmy vyvíjejí samy. Podnikatelským inkubátorem se snažíme podpořit především inovativní řešení, která pro svůj rozvoj potřebují rady oborových expertů. Dokážeme hodně pomoct, tvrdou práci, která jde s podnikáním ruku v ruce, za nikoho ale neuděláme.

S čím se začínající podnikatelé v současnosti nejvíce perou? Je to legislativa, peníze, know-how?

Je to čas. Čas, který jsou ochotni projektu věnovat, potažmo obětovat. Zpravidla k nám přicházejí studenti, kteří před sebou mají ještě několik let studia, nebo lidé, kteří chodí do zaměstnání a začátek podnikání řeší souběžně se svým studiem nebo prací. A zde často nastává kolize. Fungující firma se nedá vytvořit za dvě hodiny denně.

Rukama vám musela projít už spousta podnikatelských příběhů. Na který nejraději vzpomínáte?

Setkali jsme s desítkami firem a podnikatelů, těžko se mi vybírá. Osobně mám rád příběh značky TriLAB – mladí lidé, kteří k nám přišli asi před dvěma a půl lety a pronajali si kancelář o rozloze 14 m2 s tím, že budou stavět 3D tiskárny. V rámci podnikatelského inkubátoru jsme jim pomáhali s průmyslovým designem nové tiskárny, první dva roky existence jsme je podpořili i sníženým nájmem v našich prostorách a dnes se již jedná o zdravou a dynamickou firmu. Jejich prostor v našich kancelářích průběžně narostl na stávajících 150 m2, firma vyprodukovala více než 200 tiskáren a daří se jí i v zahraničí. Skvělým příběhem se ale pyšní třeba i kluci z Pandemic (Michal Široký a Jaromír Štejnar, pozn. redakce), znát je budete možná jako autory pohádkové knihy o Medvědu Wrr. Po nocích navrhovali trička, rozjeli úspěšný e-shop a nyní tvoří knihy i hry pro děti. U nich si vážím především toho, že ačkoli je to už pár let, co jsme spolupracovali, tak jsme pořád v kontaktu a kluci dnes navštěvují naše semináře či konference a pomocí vlastního příběhu motivují další mladé lidi. To jsou ale jen dva příklady, vyprávět bychom mohli mnohem déle.

Kromě práce s podnikateli se věnujete také vzdělávání budoucích podnikatelů. Vaše programy fungují na základních a středních školách i na univerzitě. Mají mladí lidé v regionu zájem podnikat?

Každé skupině předáváme trochu jinou informaci. Pro základní školy vedeme program Už vím proč, což je mix úplných základů podnikání, seznámení s techničtějšími profesemi - vše hodně hravou formou. Pořádáme pro žáky exkurze: chodí se dívat, jak se staví 3D tiskárny, nebo do mýdlárny, jak se vyrábí mýdla metodou zastudena. Zprostředkováváme spíše zážitek. Snažíme se dětem na základce ukázat, že je možné, aby je jednou živil jejich koníček. Nadchnout je, že pokud budou v tom, co je baví, skutečně dobří, může se jejich radost přetavit v něco, co je živí a baví zároveň. Na středních a vysokých školách už máme programy propracovanější, pracujeme s fiktivními podnikatelskými projekty, jejichž součástí jsou bloky o motivaci, ekonomii, marketingu, právu atd. Týmy pracují na zadáních, která vycházejí z reálných situací, přičemž na závěr svoji práci prezentují externím hodnotitelům, kteří jim dávají zpětnou vazbu a případná doporučení. Pro mnohé studenty je to poměrně zajímavá zkušenost, neboť spousta věcí jim uniká. Mnohým tak trochu boříme zkreslené představy o realitě podnikání.

Jaké zkreslené představy studentů máte na mysli?

Prakticky všichni studenti si myslí, že to úplně nejdražší na celém podnikání je produkt nebo službu vytvořit. Typicky se zaměří na to, jak vytvoří třeba webovou aplikaci. Už ale neřeší, jakým způsobem ji dostanou k lidem, kdo ji bude upgradovat, kdo se bude starat o bezpečnost, kolik lidí a za jaké mzdy se bude na životě firmy podílet. To všechno jsou náklady, které jsou v čase mnohem vyšší než vytvoření vlastního produktu. Finanční gramotnost nebo vůbec ekonomika bývá z naší zkušenosti slabým místem většiny studentských projektů.

Co teď u mladých lidí v regionu nejvíc frčí, s jakými podnikatelskými nápady přicházejí?

Na středních školách je téma volitelné, studenti si vybírají, co je jim blízké. Setkali jsme se takto třeba s nápadem na půjčovnu koloběžek, vegetariánskou restauraci nebo doručování jídla dronem. Mnohdy to bývá opravdová přehlídka kreativity. Vysokoškoláci se celkem logicky už více zaměřují na obor, který studují. Naše kurzy již probíhají na všech fakultách UHK a vždy jsou rozplánovány na celý semestr - u jednotlivých témat tak jdeme mnohem více do hloubky. Také zde často pracujeme se studenty, kteří již aktivně podnikají a v kurzu své znalosti precizují. Hezkým příkladem z minulého roku jsou třeba studenti Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové, kteří se po absolvování kurzu rozhodli pro založení eseróčka na archeologický výzkum a práce. Prošli podnikatelským inkubátorem a dnes jim firma skvěle funguje.

Nedávno jste ve svých prostorách na hradeckém letišti otevřeli digiLAB. O co jde?

Stručně řečeno se jedná o digitální coworking. V naší laboratoři nabízíme pestrou škálu digitálních technologií, díky kterým si může firma, živnostník nebo i zájemce z řad veřejnosti zpracovat jakýkoli výstup, ať už půjde o obrázek, video nebo animaci, může využít 3D scanner, pomocí konstrukčního softwaru vytvářet nebo upravovat modely, využít 3D tiskárnu nebo své výtvory přesunout do virtuální reality... digiLAB je zároveň naší cestou k již existujícím podnikům, kterým začínáme radit s digitální transformací a nasazováním nových technologií do výroby i firemních procesů. V zásadě se jedná o podpůrné aktivity v Průmyslu 4.0, které jsou podstatou sítě Digital Innovation Hub, do níž jsme se v květnu úspěšně zapojili. A tím začínáme psát i novou kapitolu našeho příběhu.