Zámecké proměny

20. července 2019

Na Zámku Pardubice se od začátku letošního roku mohutně bourá a staví - možná dokonce nejvíc od jeho přestavby z gotického hradu na renesanční sídlo mocného rodu Pernštejnů. Až práce skončí, nabídne památka svým návštěvníkům zcela novou expozici, která bude vyprávět příběh jednoho z nejmocnějších šlechtických rodů historie naší země v kulisách jeho významného sídla.

Zámecké proměny

Muzeum, galerie, rytířské sály a valy - tak by se dala shrnout nabídka pardubického zámku v uplynulých letech. Pardubický kraj jako vlastník této historické nemovitosti se ale rozhodl pro změnu, která přiláká více turistů: „Jen málo mimopardubických návštěvníků tuší, že zde máme takový skvost. Rozhodli jsme se proto představit zámek jako sídlo jednoho z našich nejvýznamnějších šlechtických rodů,“ vysvětluje náměstek hejtmana Roman Línek. Nová pernštejnská expozice by měla být hotová v roce 2021, ovšem některé nové výstavní prostory pro muzeum v hospodářských budovách se návštěvníkům otevřou už v září 2020, kdy bude muzeum slavit 140 let od založení Musejního spolku v Pardubicích.

Náročné přípravy

Chátrající pardubický zámek v roce 1920 koupil a zachránil od úplné devastace pardubický Musejní spolek s přispěním města a dalších příznivců. Už předtím ale sloužil zámek především muzejním účelům. „Po sto letech se chceme posunout na novou úroveň. Ke konzultaci jsme si k tomu na jaře roku 2017 pozvali tři významné architekty – Ladislava Lábuse, Josefa Pleskota a Petra Všetečku,“ popisuje Roman Línek postup kraje. Přestavět renesanční zámek zkrátka není jen tak. Architekti tedy zkoumali možnosti, jak ochránit vzácné malby a kam přesunout hlavní společenský provoz, zda je možnost přemístit galerii ze zámku a jak vybudovat vhodnější výstavní prostory pro muzeum v hospodářských budovách.

Život na zámku

V první polovině 16. století byla pardubická rezidence rodu Pernštejnů jedním z nejvýznamnějších center tehdejší české politiky, kultury a hospodářství.

Pernštejnům se z hlediska bohatství a vlivu tehdy v českých zemích nikdo nevyrovnal. Tomu odpovídala i kvalita umělecké výzdoby jejich sídla, která byla v českém prostředí té doby ještě neobvyklá. Renesanční výzdoba pardubického zámku je o generaci starší než na všech ostatních renesančních sídlech v Čechách. Vznikla dokonce dřív než ikonická stavba české renesance, Královský letohrádek (Belveder) na Pražském hradě, na jehož realizaci si král Ferdinand vyžádal specialisty právě z Pardubic,“ přibližuje středověký život na zámku historik Petr Vorel, spoluautor scénáře nové expozice.

Návštěvníci dosud neměli možnost prohlédnout si zámek z pohledu nedobytné vojenské pevnosti. A mnozí vůbec netuší, jak rozsáhlý tu byl zbrojní sklad: „Ten sloužil k vybavení v té době největší soukromé armády v Čechách – pernštejnského vojska. Význam pardubického zámku v první polovině 16. století dalekosáhle přesahoval místní poměry díky tomu, že byl hlavním sídlem rodu, který podstatným způsobem ovlivňoval české i středoevropské dějiny,“ dodal profesor Petr Vorel, významný znalec rodu Pernštejnů.

Příběh Pernštejnů

Uspořádání nové expozice má na starosti architekt Petr Všetečka. „Příběh Pernštejnů bude vyprávěn po vrstvách - nejprve stručně, souhrnně ve vstupním Velkém gotickém sále, kde je v prostoru ztvárněno celé území jejich panství a na stěnách grafická rodová historie, a následně podrobně, prostřednictvím architektury a výtvarného umění v autentických prostorách rytířských sálů a následujících místností. Expozice nabídne výklad k renesančním malbám i ke struktuře zámku a města díky řadě modelů a animací. V pernštejnské rodové galerii pak promluví příběhy jednotlivých osobností rodu zobrazených v portrétních malbách od Petra Nikla. Závěr prohlídky ilustruje obrannou strategii pardubické pevnosti a její zbrojní výbavu.

Repliky zbraní

Vzhledem k tomu, že z původního vybavení pernštejnského zámku se dochovala jen dřevěná truhla, bude muset být expozice do budoucna vybavena některými replikami. „Tady ale narážíme na to, že repliky nemůžeme hradit z evropských dotací, tudíž je budeme postupně pořizovat z prostředků kraje. Týká se to hlavně zbrojnice a replik historických zbraní,“ doplnil Roman Línek.

Zdařilé repliky starých děl mohli návštěvníci na zámku obdivovat poprvé už před dvěma lety. Jejich podoba byla převzata z dobových vyobrazení, počet hlavní a jejich ráže odpovídají popisům dvou zbraní z inventářů pernštejnské zbrojnice z roku 1560. Tou dobou bylo na zámku 83 dělových hlavní. Osm děl stálo trvale přímo na valech směrem k městu, odkud mířila na jedinou přístupovou cestu k zámku vedoucí od Příhrádku. Nyní přicházejí po stejné cestě turisté. Proměna pardubického zámku jejich počty pravděpodobně rozmnoží. Také už plánujete výlet?