Východočeská abeceda

13. října 2019 | tipy

Po třech letech znají Quartier už nejen v Hradci Králové, ale i v Pardubicích a také na dalších místech obou našich východočeských krajů. Známe ale my sami dobře východní Čechy? Známá moudrost praví, že to nejzajímavější na člověka vůbec nemusí čekat daleko od domova, ale často se stačí rozhlédnout a doslova na dosah ruky máte učiněné skvosty. Proto jsme sobě i vám připravili ke 3. narozeninám Quartieru Východočeskou abecedu, se kterou se budete setkávat celý nadcházející rok. Představíme vám 33 zajímavých míst, o kterých jste dost možná dodnes neslyšeli, ale která rozhodně stojí za návštěvu.

Východočeská abeceda

Anenské údolí

Je jen málo tak malých městeček, která jsou zároveň napříč desetiletími tolik oblíbená a navštěvovaná turisty, jako Potštejn. Nechte se odvést památnou lipovou alejí podél Divoké Orlice až do Anenského údolí. V cíli vás pak čeká kus přírody a zároveň kus Divokého západu. Zdejší westernový kemp Vochtánka vás nechá na chvíli zapomenout, že jste pod Orlickými horami. Najdete tu vše ve stylu časů zlaté horečky – občerstvení, ubytování i sezónní program. Když se staré Ameriky i přírody Anenského údolí nasytíte, můžete si vyšlápnout na hrad. Zdejší zřícenina je jednou z největších u nás. A dejte pozor, kam šlapete! Celý hrad je totiž doslova podkopán z dob hledání údajného pokladu loupeživého rytíře Mikuláše. Však o tom Alois Jirásek napsal povídku Poklad.

Boudy

Krkonošské boudy lemují hřebeny i údolí našich nejvyšších hor již od dob před úsvitem turistického zájmu o Krkonoše. Po vzoru Karla Hynka Máchy a dalších romanticky rozervaných duší se do pohoří, tehdy ještě nazývaného Obří hory, v 19. století začalo vydávat stále více nadšenců. Původně hospodářská stavení se tak začala částečně proměňovat v přístřešky pro návštěvníky, kteří z pohodlí měst vyráželi za vzrušující divočinou hor. Na jaké boudy se vydat dnes? Na horskou boudu Růžohorky, kde vás uvítá cinkot kravských zvonců i stylový krojovaný personál. Na Mumlavskou boudu jen kousek od stejnojmenného vodopádu. Nebo na Hříběcí boudu nedaleko Strážného, kde v 50. letech hostům vozil kufry a v kuchyni škrabal brambory Vlasta Burian, když nesměl vystupovat.

Carrosserie Sodomka

Co spojovalo Jana Wericha, J. A. Baťu, Adolfa Schwarzenberga a Hanu Benešovou? Kromě toho, že kralovali společenské smetánce první republiky, všichni vlastnili auto s karoserií z továrny Josefa Sodomky ve Vysokém Mýtě. Firma, která vyrostla z původní dílny vyrábějící kočáry, platila ve své době za etalon českého karosářství a karosovala vozy takových značek jako Aero, Bugatti či Rolls-Royce a zhusta také domácí škodovky a tatrovky. Dodnes můžete ve Vysokém Mýtě obdivovat jejich práci. Sodomkově firmě bylo však vyměřeno jen 52 let existence. To, co uplynulo mezi kolářskou dílnou z roku 1896 a znárodňovanou prestižní firmou roku 1948, můžeme směle označit za jedno z nejpřesvědčivějších východočeských zhmotnění amerického snu.

České Versailles

Tápete, který architektonický skvost si vysloužil takto velkolepé srovnání? Přece Nové Hrady! Musíte samozřejmě slevit z velkoleposti francouzské legendy, ale oč jsou Nové Hrady menší, o to jsou kouzelnější. Zdejší park skrývá řadu půvabných zákoutí – labyrint, parkánovou zahradu, rozárium, jezírko s pergolou, zeleninovou zahradu, anglický park s křížovou cestou, zelené divadlo… můžete tu prochodit celé hodiny a ta krása se vám neomrzí. Nahlédněte i do zámeckých stájí, vyhlášených chovem jezdeckých koní plemene českého teplokrevníka. Mají tu dokonce i dvě expozice – jednu věnovanou motokolům, druhou (dámy, zbystřete!) anglickým kloboukům, které si můžete i vyzkoušet. Pokud se vám tu bude líbit, pak vězte, že vše je dílem soukromých majitelů, kteří již přes dvacet let památku financují z vlastních prostředků.

Dobruška

Tohle město zůstává stále tak trochu ve stínu větších turistických tahounů Rychnovska, ale když ho navštívíte, neprohloupíte! Právě tady prožil své mládí malíř František Kupka, kterého dnes obdivuje doslova celý svět, a vy zase můžete obdivovat jeho díla na zdejší radnici. Právě tady se nachází jediná přístupná mikve na našem území – očistnou rituální koupel najdete v prostorách někdejšího rabínského domu. V Dobrušce žil F. V. Hek, obrozenec a písmák, jehož osudy otisknul Alois Jirásek do románových příběhů F. L. Věka. Právě zde najdete kostel sv. Ducha, jehož vznik souvisí se samými počátky křesťanství v našem kraji a který zaujme i tím, jak bachratá báň jeho zvonice dokonale ladí s ladnými oblinami krajiny na úpatí Orlických hor. Těch hor, za jejichž bránu je Dobruška označovaná.

Ďáblova bible

Codex gigas. Obrovská kniha, kterou provází tajemný příběh vzniku – prý ji sepsal hříšný mnich za jedinou noc díky tomu, že se spolčil s vládcem pekel. Kdybyste ji chtěli vidět, musíte vyrazit do švédského Stockholmu, kam se dostala během třicetileté války jako válečná kořist. Vznikla ovšem v benediktinském klášteře v Podlažicích na Chrudimsku. Když se tam vydáte, těžko tomu budete věřit. V malé vesničce se dodnes dochoval jen kostel zasvěcený svaté Markétě, vystavěný později na místě zbořeného kláštera. Běžně přístupný není, ale můžete si jeho prohlídku objednat na svmarketa@seznam.cz. Pokud vám bude ostře řezaná silueta kostela povědomá, není to podobnost čistě náhodná. Režisér Jiří Strach tu natáčel svou mysteriózní trilogii Ďáblova lest o tajemstvích spojených právě s legendární obří biblí.

Erben

Karel Jaromír Erben, to není žádná školní nuda, to jsou nefalšované horory 19. století. Jen si to vybavte – Polednice, Zlatý kolovrat, Svatební košile… jedna tragédie stíhá druhou. Erben si ale nic moc nevymyslel. Inspirovaly ho pověsti, příběhy a místa převážně z okolí rodného Miletína, které v mládí prochodil křížem krážem. Pokud se chcete vydat v jeho stopách, můžete vyrazit na Naučnou stezku Karla Jaromíra Erbena, která vás zavede nejen k autorovu rodnému domku, ale i na místa spojená s baladami z Kytice. Protože oba okruhy měří dohromady 19 kilometrů, chtělo by to něco na cestu. Co třeba Erbenovu Miletínskou modlitbičku? Vyhlášenou perníkovou pochoutku poprvé upekli příbuzní Karla Jaromíra v Miletíně už v roce 1864 – to prostě musíte ochutnat!

Fábulín

Že je Jičín městem pohádky, ví snad každý. Ale věděli jste, že kousek od Jičína je Jičíněves a nedaleko od ní Bartoušov, kde v bývalém mlýně najdete Pohádkový svět Fábulín? Pokud ne, pak vězte, že zdejší pohádkové exponáty se původně nacházely na zámku ve Starých Hradech u Libáně. V bartoušovickém mlýnu pak našly svůj nový domov pod ochranou dědečka Fábulína a těší tak další dětské i dospělé návštěvníky. Čarodějnice, skřítkové, strašidla, vodníci, čerti a další postavy vám otevřou bránu zpátky do časů, kdy se v chalupách svítilo petrolejkou a děti na peci usínaly za vyprávění příběhů plných kouzel a pohádkových bytostí.