Mazanec je jedním z vůbec nejstarších druhů obřadního pečiva u nás. Staří Slované jej v tento čas pekli jako poctu Slunci, od křesťanských dob se zase traduje, že svým tvarem připomíná pecen chleba – boží dar. Od těch časů jej také na vrchu zdobí kříž jako symbol mučednické smrti Ježíše Krista, jehož zmrtvýchvstání si křesťané o Velikonocích připomínají. Ovšem dávný mazanec by nám nejspíš příliš nechutnal, připravoval se ze sýra a vajec.

Ale zpátky k současnému mazanci a jeho pečení. Co budeme na naše malé dobrodružství potřebovat?

400 g polohrubé mouky
20 g droždí
70 g krupicového cukru
1 vanilkový cukr
2 dl mléka
100 g másla
3 žloutky
špetku soli
80 g hrozinek
rum
rozšlehané vejce
50 g sekaných mandlí

S prací začínáme o den dřív, byť jen symbolicky. Den předtím, než chceme péct, naložíme hrozinky do rumu a necháme je přes noc macerovat. Nikomu o tom ale neříkejte, jinak budete nakládat znovu! Ostatně i vy sami musíte své chutě udržet na uzdě.

Druhý den rozmícháme droždí se lžící cukru krupice, zalijeme jej trochou mírně ohřátého mléka, zasypeme lžící mouky, promícháme a necháme vzejít kvásek. Potom ke kvásku přidáme zbytek mouky a cukru, žloutky, vanilkový cukr, špetku soli a máslo rozpuštěné ve zbytku vlahého mléka. Pomalým mícháním vypracujeme těsto. Nakonec do něj ještě vmícháme hrozinky včetně rumu, těsto zakryjeme a necháme jej asi hodinu v teple kynout. Během toho těsto vždy po dvaceti minutách lehce promícháme.

Těsto si přendáme na pomoučený vál a vypracujeme z něj bochník. Plech si vymažeme máslem nebo vyložíme pečícím papírem, hotový bochník na něj přendáme a necháme jej ještě chvíli kynout.

Zapneme troubu a vyhřejeme ji na 170 °C. Mezitím mazanec na vrchu nakrojíme do kříže, potřeme rozšlehaným vajíčkem a posypeme mandlemi. Pečeme asi půl hodiny, mazanec musí mít na povrchu krásnou medovou barvu. No a je to. Šup s ním na slavnostní talíř a na stůl!