Google vs. muzeum

24. října 2016

Co čeká muzea v 21. století? Vznikne v Hradci Králové muzejní čtvrť? Nejen o tom hovoříme s ředitelkou Muzea východních Čech v Hradci Králové Naďou Machkovou Prajzovou.

Najdeme vás v Kotěrově budově, Gayerových kasárnách, na Chlumu…

…a nejen tam. Muzeum je instituce, která má neuvěřitelně pestrý záběr aktivit. V muzeu najdete kurátory různých oborů: paleontologie, geologie, botaniky, mykologie, archeologie, historie, dějin umění. Naše archeology najdete při záchranných archeologických průzkumech po městě nebo na dálnici, naše mykoložka je vám k dispozici v mykologické poradě, s historikem války 1866 se můžete aktuálně potkat na přednáškách. Všichni společně s restaurátorkami a dokumentátorkami se starají o sbírku uloženou v objektu Gayerových kasáren. Zatímco na Eliščině nábřeží a na Chlumu vystavujeme, přednášíme nebo připravujeme vzdělávací programy pro školy či seniory, jinde sbíráme, třídíme, ukládáme, evidujeme, fotíme, píšeme. Aktuálně jsme 23. září otevřeli novou výstavu Ohlasy prusko-rakouské války.

Jaký má vlastně muzeum smysl v době Googlu a rychlé cesty k informacím?

Prověřený časem. Některá muzea v České republice píší už dvousetletou historii, hradecké v minulém roce oslavilo 135 let od založení a základní určení se nemění. Muzea byla v minulosti zřizována proto, aby v budoucnosti uměla odpovědět na otázku, čím se naše generace zapíše do historie a vedla nás k úvahám nad tím, kdo jsme a co po sobě zanecháme. Muzea jsou vlastně velice osobní instituce. Sbírají doklady o životech lidí a vývoji přírody. Pro toto kontinuální sbírání informací a jejich vyhodnocování jsou muzea důležitá. Muzea jsou navíc v současném virtuálním světě místem reality. Disponují skutečnými předměty. Dokáží utřídit vědění o městě, kraji, zemi a předávat ho. A tím podporují lokální patriotismus.

Takže muzea zůstávají, jen se mění jejich podoba.

Ano. V posledních letech si muzea stále více uvědomují a musí uvědomovat, že jsou veřejné instituce a jako takové slouží. Postupně se učí, jak se svými návštěvníky a klienty komunikovat, jak je brát vážně a vnímat jejich potřeby. Muzeum už nemá mentorskou funkci a nenárokuje si povýšenost a exkluzivitu, jako tomu bylo v 19. a na počátku 20. století. Muzeum 21. století je místem sdílení. Radostného. Atraktivitu Britského muzea, umělecko-průmyslového Victora & Albert muzea v Londýně nebo muzeí ve Vídni dokládá fakt, že se do nich stojí fronty. Lidé v nich rádi tráví čas. V posledních letech vznikly v řadě metropolí muzejní čtvrti, v Berlíně se investují nemalé prostředky do dokončení velkolepého muzejního ostrova. A mění se i česká muzea.

Takže není vyloučené, že cosi takového vznikne i u nás v Hradci Králové?

Zatím jsme ve stavu projektových příprav. Královéhradecký kraj podpořil záměr muzea na vybudování nové přírodovědecké expozice s návštěvnickým zázemím a laboratořemi a obnovu depozitáře a navíc město Hradec Králové chystá rekonstrukci Kotěrovy budovy. Děláme maximum pro to, aby nové muzejní prostory byly na evropské úrovni, splňovaly profesionální standardy a současně byly uživatelsky příjemné a zajímavé. Cílem je moderně zprostředkované vědění a poznání, za kterým se budete rádi vracet. Věřím, že se podaří vybudovat atraktivní zázemí pro muzeum, oživit areál Gayerových kasáren a povýšit ho na takovou hradeckou muzejní čtvrť.

Má krajské muzeum šanci udělat „díru do světa“, co nabídnout jinde?

Má a myslím, že se to našim odborníkům i sbírkovým předmětům daří. Ve spolupráci s Rakouským muzeem užitého umění ve Vídni se podařilo v roce 2013 připravit špičkovou výstavu, která byla věnována Janu Kotěrovi a která byla oceněna jako 2. nejlepší výstava roku u nás v soutěži Gloria musaealis. Ve vídeňské galerii Belvedere byl donedávna na výstavě umístěn Gočárův skleník z naší sbírky, vyhodnocený jako ikona designu roku 1913. „Díru do světa“ udělal určitě náš paleontolog, dr. Štamberg, který objevil nový druh temnospondylního obojživelníka, jež nese jeho jméno: Sclerocephalus stambergi. A výše zmiňovaný projekt nového muzea, připravovaný momentálně týmy odborníků, má také ambici nabídnout veřejnosti to nejlepší.

Spatřujete budoucnost spíš v rozvíjení muzejních expozic v té podobě, jak je známe dnes, nebo spíše cesta povede směrem k interaktivním technologiím a většímu „vtahování“ návštěvníka do děje?

Muzejní expozice jsou náročná disciplína. Není snadné najít ten správný mix, který vyhovuje týmu kurátorů, jejichž myšlenky musí architekt a grafik přetavit do zajímavé podoby pro návštěvníka za dodržení všech požadavků, které na vystavování sbírkových předmětů máme: klimatické podmínky, bezpečné uložení, osvětlení. Do procesu vstupuje vedení se svým zadáním, kurátoři se svou představou, restaurátoři se svými požadavky, firmy se svými nabídkami. Opravdové bohatství muzeí je v předmětech a znalostech odborníků. A dovednost muzeí by měla spočívat v umění vystavovat předměty a předat tyto znalosti tak, aby návštěvník do muzeí chodil rád. A i když interaktivní neznamená jen elektronický, moderní technologie v moderních muzeích své místo mají.

Kolik lidí ročně vůbec vaše práce osloví?

To je otázka, na kterou Vám neodpovím jedním číslem. Za minulý rok byla návštěvnost muzea téměř 50 tisíc. To jsou návštěvníci výstav, edukačních programů, muzejní noci, adventních trhů. Ročně obslouží naši kurátoři kolem 750 badatelů. Téměř dvě stě lidí navštíví mykologickou poradnu a přes e-maily a telefony bylo zodpovězeno dalších 300 dotazů. Ročně se uzavírají stovky dohod o provedení záchranných archeologických výzkumů. Podílíme se i na externích akcích, námi připravenou výstavu pro Lékařskou fakultu jistě shlédlo další množství zájemců. Konzultujeme bakalářské a diplomové práce, lidé si kupují naše publikace, můžete slyšet rozhovory s námi na vlnách Českého rozhlasu. Stovky lidí navštíví každý rok naši společenskovědní i přírodovědeckou knihovnu. Ale i naopak jsme rádi, pokud lidé oslovují nás. Líbí se muzejní neděle, příměstský tábor, výstava Ve stínu války. Zpětná vazba, i ta kritická, je pro nás důležitá.

Platí o muzejnictví stále to, co se říká o kultuře, že je to černá díra na peníze, nebo si muzeum na svou činnost umí i vydělat?

Vyspělost státu se dle mého názoru měří tím, kolik prostředků investuje do vzdělávání a kultury. Veřejné výdaje na kulturu dosahovaly v minulém roce cca 0,61% státního rozpočtu. Jak budeme mít vzdělané a chytré občany, tak bude náš stát prosperovat. Muzea byla vždy vzdělávacími institucemi a investice se vrací v dalších generacích. Muzea jsou veřejným zájmem a měla by jím zůstat. Vstupné, zisky z prodeje či z poskytovaných služeb na provoz nestačí. Myslím, že Královéhradecký kraj, jako náš zřizovatel, si je této skutečnosti dobře vědom a o muzea pečuje. A já věřím, že význam muzeí bude do budoucna stoupat a jejich inovativní projekty umožní dospělým i dětem daleko lépe využívat veškeré bohatství, kterým muzea disponují.