Kdyby existoval stroj času a naši předci by mohli vidět, jak dnes trávíme vánoční čas, asi by byli trochu překvapení. Pomineme-li tradiční půst, který poctivě drželi už od první adventní neděle až do štědrovečerní večeře, nejspíš by jim chyběly i další pro ně zcela samozřejmé zvyky a tradice jako házení střevícem, obcházení sousedů v maskách za zpěvu koled nebo stavění vlastnoručně vyrobeného betlému.

„Samozřejmě můžeme polemizovat, jaké tradice se dnes v rodinách ještě udržují. K tradičním symbolům českých Vánoc však skutečně patřívaly například právě půst, tvorba domácích jesliček nebo různé druhy věštění, ať už zmíněné házení střevícem, krájení jablek, pouštění lodiček z ořechových skořápek se svíčkou, tavení olova nebo trhání takzvaných barborek,“ vysvětluje Jitka Kučerová z Hradecké kulturní a vzdělávací společnosti, která připravuje vzdělávací programy na Šrámkově statku v Pileticích. Specifikem našeho regionu pak podle ní byla příprava malých buchtiček z kynutého těsta, které se po upečení máčely v sirobu (vyvařené šťávě z cukrové řepy) a ještě teplé obalovaly v nastrouhaném perníku.

V domácnostech se také po čas přípravy na Vánoce běžně rozvěšovalo jmelí, které bylo označováno jako „posel nebes“. Nadílka nepatřila jen členům rodiny, ale obdarovávali se také chudí a potřební. K tomu se peklo vánoční a obřadní pečivo – tedy chléb a další pochutiny v podobě zvířat či symboly slunce a plodnosti. Samozřejmostí byly vánočka, lívance, oplatky a tak podobně. „Hodí se doplnit, že i vánoční zvyky byly spojeny s kultem mrtvých, dodržovaly se například takzvané ohledy k duším zemřelých, které údajně o svatých vánočních nocích přebývaly mezi živými,“ říká Jitka Kučerová s tím, že mimo jiné i štědrovečerní večeře našich předků měla až magická pravidla. Sváteční tabule bývala o devíti chodech – střídmých, ale pestrých a dnes už tradiční kapr se na stůl Čechům dostal až teprve nedávno.

Střípky vánočních tradic ze zahraničí

To u našich západních sousedů v Německu tradiční vánoční kuchyně nabízela a vlastně stále nabízí daleko větší výběr ryb – kromě plněného kapra se na Štědrý večer někde podává například pečená štika nebo candát na roštu. A zapomenout nelze ani na německé vaječné cukroví. Říká se mu různě, například „marcipán chudých“ nebo „Springle“.

Když bychom Vánoce slavili spíše východněji, například se Slováky, už u večeře bychom si všimli pár rozdílů. Místo rybí polévky se rozlévá kapustnica, na stole nechybí opékance či bobalky s mákem, oplatky potřené medem a česnekem a takovou vánočku na Slovensku většinou zastupují bábovky a koláče.

Zůstaneme-li ještě u našich sousedů, nejednu vánoční zvláštnost najdeme i u Poláků. V některých domácnostech se stále drží zvyk nastlat pod stromeček trochu sena. Proč? To kvůli oslátku, se kterým podle staré pověry Ježíšek schází z nebes. Polské děti mají navíc oproti těm českým jednu výhodu - dárky se tam totiž rozdávají už před sváteční hostinou. Stejně jako například v Maďarsku.

Nemálo odlišně se slaví Vánoce také na jihu Evropy. Na svátky prožité třeba v typické portugalské rodině byste určitě dlouho vzpomínali. Namátkou vzpomeňme jejich svátek Consoda, který se slaví na Štědrý den ráno. Spolu s celou rodinou „snídají“ i mrtví příbuzní, kterým se prostírá i servíruje jídlo. Portugalci věří, že když tímto způsobem vzpomenou na duše zemřelých blízkých, budou mít celý následující rok štěstí.

Zajímavý zvyk drží na Štědrý den také Irové. Tradičně zapalují svíce, které pak umisťují za okny, aby chudým poutníkům a Svaté rodině svítili na cestu. Když navíc všichni členové rodiny dojedí štědrovečerní večeři, pokládají na svátečně prostřený stůl chléb a mléko pro Josefa, Marii a malého Ježíška. Tradičně jim také nechávají nedovřené vchodové dveře.