V královédvorské rodině Antonínových se 24. března 1899 narodil chlapec Rudolf. V rodném městě, na jehož počest si Rudolf Antonín začne později říkat Rudolf Antonín (tedy R. A.) Dvorský, vystudoval štíhlý mladík nejprve obchodní školu, ale hned poté, v roce 1919 se přestěhoval do Prahy. Už během středoškolských studií se u něho stačil projevit nesporný hudební talent, první skladby začal psát v 16 letech a byli to ostatně právě ochotníci ze Dvora Králové, kteří na něj upozornili Eduarda Basse. Ten na jejich přímluvu dal R. A. Dvorskému šanci v kabaretu Červená sedma. A nelitoval.
HVĚZDA PADÁ VZHŮRU
V kabaretech Jiřího Červeného a Karla Hašlera dvacátník Dvorský na prahu dvacátých let zářil stále jasněji, až v roce 1924 založil vlastní orchestr The Melody Makers, který se stal součástí koloritu nočních podniků tehdejší Prahy. Pět let nato vznikají Melody Boys, kteří se mají později stát nejslavnějším tanečním orchestrem meziválečného Československa. Z nočních barů a kabaretů se spolu se svým zakladatelem a hlavní tváří R. A. Dvorským přesouvají do luxusních hotelů a noblesních kaváren našeho hlavního města, v létě pak na vyhlášené kolonády lázeňských měst. Výjimkou nejsou ani zahraniční angažmá. Svůj organizační talent zúročuje nejen při vedení vlastního orchestru, ale zakládá i své hudební vydavatelství, pro které se mu podaří získat další prvotřídní hvězdy té doby: Voskovce, Wericha a Ježka.
HVĚZDA MEZI HVĚZDAMI
Zpíval k jejich dobrodružstvím – Oldřichu Novému jako legendárnímu Kristiánovi, Vlastovi Burianovi v komedii U pokladny stál, ale i Zdence Sulanové ve filmu Madla zpívá Evropě. Vůbec poprvé se na plátně objevil jako zpívající listonoš ve snímku On a jeho sestra, v němž zářil Vlasta Burian po boku Anny Ondrákové. Valnou většinu snímků, z nichž R. A. Dvorský zvládl během třicátých let natočit více než dvě desítky, však nemilosrdné síto času v paměti kinematografie neuchovalo a nechalo je zmizet mezi ostatními filmy té doby, jejichž kvalita byla řekněme proměnlivá. To se týkalo i filmu Krb bez ohně, kde Dvorský ztvárnil hlavní roli. Byl to ten případ, kdy propadli jak herec, tak i film jako takový.
HVĚZDA CHMURNÉHO NEBE
R. A. Dvorský se stal hvězdou první kategorie, po níž šílely snad všechny ženy té doby – připomeňme alespoň románek s Adinou Mandlovou, tehdejší královnou filmového světa. Skoro by se zdálo, že život zpěváka a skladatele, jehož hvězda vylétla z východočeského městečka až na stříbrná plátna a nejpřednější československé scény, bude podobný některé z filmových selanek té doby. Ale historie v srdci Evropy měla jít jinou cestou a s ní i lidské osudy. Píše se konec třicátých let a atmosféra v Evropě povážlivě houstne. V Praze se začíná šeptat, že bude válka. Hudba swingujících orchestrů ten šepot sice pořád ještě přehlušuje a v plyšových křeslech luxusních podniků se u sklenky na chmurnou atmosféru dá zapomenout, alespoň jen pro ten dnešní den, ale události nabírají spád. Z Československa se škrtem pera stává Protektorát Čechy a Morava pod nadvládou nacistického Německa. Smutný osud je připraven nejen pro národ jako takový, ale i pro kulturu – jazzovou a swingovou hudbu nevyjímaje. „Jak je známo, jediný příspěvek Spojených států ke světovému kulturnímu dědictví představuje pouze zjazzovaná černošská hudba, která vlastně vůbec nestojí za pozornost,“ píše říšský ministr propagandy Josef Goebbels. R. A. Dvorský se s dobou potýkal, jak to jen šlo, třeba koncertováním v továrních halách. Při jednom takovém vystoupení v roce 1944 silně nachladl, což fatálně zhoršilo jeho zdravotní stav a přivolalo zpět tuberkulózu, z níž se už jednou vyléčil. Dokázal to i podruhé, tentokrát to trvalo dva roky.
HVĚZDOU NAVŽDY
Poúnorový vývoj přinesl spolu s utahováním šroubů i strojenou radost a mnohdy i slavnosti se zpěvem, ovšem elegance, lesk mikrofonů a swingové tóny se při tom nevyžadovaly. R. A. Dvorský, v té době čerstvý padesátník, se jen těžko smiřoval s novými pořádky, znárodněním svého nakladatelství a tím faktickým koncem kariéry. A vlastně se s ničím z toho nesmířil. Těžce ho zasáhlo příkré odsuzování všeho, co souviselo s první republikou, a ještě víc i smrt jediného syna Miroslava. Na pokraji sil se v roce 1950 pokusil o útěk za hranice, byl ale později zatčen a na dva roky uvězněn. Na sklonku života se ještě pokusil o návrat na podia, naposledy zazářil se skladbou Pohádka o konvalinkách, která se v roce 1967 stala nejprodávanějším gramohitem. Toho se však už R. A. Dvorský nedožil. Československý Mr. Swing odešel z tohoto světa před 55 lety, 2. srpna 1966. Pohřben je na lesním hřbitově ve svém rodném Dvoře Králové nad Labem.
