Jaké je vaše nejoblíbenější místo a čím si vás získalo?

Tahle otázka pro mě není vůbec jednoduchá, protože cestování je nejen mým koníčkem, ale i celoživotní profesí. A proto vybrat pouze jedno nejoblíbenější místo je pro mě docela oříšek. Využívám každého volného dne k tomu, abych objevila něco nového nebo se vrátila tam, kde to mám ráda. Jedním z míst, které mě okouzlilo a kde se vždy ráda zastavím, je východočeská Litomyšl. V zahraničí dávám přednost místům, která nabízejí kombinaci moře a hory, relax a poznávání. A to stoprocentně splňuje portugalský ostrov Madeira nebo pro nás dostupnější jižní Dalmácie. Ze světových metropolí jsem dlouhodobě zakoukaná do Paříže, kam se vydávám poměrně často.

Vzpomenete si ještě na jejich úplně první návštěvu? Kdy to bylo a jaké vzpomínky to ve vás nechalo?

Na první návštěvu Litomyšle si nevzpomínám, vzhledem k tomu, že ji mám kousek od domova, tak to bylo asi někdy v raném dětství s rodiči. Litomyšlský zámek mi vždy připadal impozantní a na dlouhém náměstí se mi jako dítěti líbilo podloubí, které propojovalo jednotlivé domy, obchůdky a cukrárnu se zmrzlinou. Když jsem poprvé přiletěla na Madeiru, přišlo mi, že jsme omylem přistáli někde na pacifickém tropickém ostrově. Bylo to v květnu, kdy po vydatných zimních srážkách Madeira rozkvétá a voní. Vycházky do hor podél zurčících levád, ohromující výhledy na oceán a k večeři za odměnu místní ryba espada a vinho verde, na to nezapomenete. V Dalmácii jsem byla prvně ve studentských letech a poznávala ji tím typickým způsobem pro tento věk - spaní ve spacáku venku, žádné plány, ale debaty a víno s místními, vůně borovic, chuť čerstvě natrhaných fíků a naprostá svoboda. A pro mě je tenhle kus světa druhým domovem právě proto, že Dalmácii a místní znám trochu jinak než plážoví rekreanti. A Paříž? To byl sen od dětství, kvůli kterému jsem se začala učit francouzsky a vyrazila tam hned, jak to bylo možné. Našlapala jsem v ní kilometry a kilometry pěšky, tehdy bez Google maps v telefonu, jen s tisíckrát přeloženou papírovou mapou a snažila se vstřebat všechny ty úchvatné památky, o kterých jsem předtím jen snila.

Co si tam žádný návštěvník nesmí nechat ujít?

V Litomyšli nelze minout Zámecké návrší s renesančním zámkem zapsaným již před více než dvaceti lety na Seznam UNESCO. V zámeckém areálu se také nachází v bývalém pivovaru rodný byt Bedřicha Smetany. Na celé návrší je nádherný pohled z terasy piaristického chrámu Nalezení sv. Kříže, který přímo navazuje na Klášterní zahrady, ty jsou obzvlášť v letních měsících místem relaxace místních i turistů. Na trávníku se můžete líně povalovat za dohledu soch Olbrama Zoubka. A rozhodně si nenechte ujít hudební festival Smetanova Litomyšl, který se koná dva týdny začátkem léta v historických kulisách zámeckého nádvoří a dalších kouzelných míst. Být na Madeiře a nejít procházku nebo túru kolem některé z levád, to si neumím představit. Levády jsou zavlažovací kanály, které byly vybudovány za účelem svedení vody z vlhkého severu na suchý jih. V současné době se využívají hlavně jako turistické trasy vedené jedinečnou přírodou. V Dalmácii je mnoho míst, která jsou svým způsobem jedinečná, Diokleciánův palác ve Splitu, který není dokonalou římskou památkou, ale místem ve kterém se žije, divoká řeka Cetina, na které si užijete adrenalinový rafting nebo klidnou projížďku lodí těsně před tím, než se v Omiši vleje do moře. Ostrov Vis, kde se zastavil čas a kde je nejteplejší moře celého Jadranu, ostrov Brač, kde se těží po staletí bílý kámen, z kterého je postaven Bílý dům ve Washingtonu nebo parlamenty ve Vídni a Budapešti.

Paříž lze vychutnat i jinak než na klasických turistických hitech jako je Eiffelovka nebo Louvre. Vřele mohu doporučit Latinskou čtvrť s vyhlášenými i neznámými kavárnami, trhy, botanickou zahradou, Sorbonnou, Pantheonem a oázou klidu v srdci Paříže, Lucemburskou zahradou.

Je něco s čím se vyplatí odtud odjet?

Z Litomyšle odjíždíte s pocitem, že to město dostalo do vínku zvláštní atmosféru, zvláštního ducha, které sem přitahovalo vždy umělce a zajímavé osobnosti. Je to město kulturní, historické a moderní zároveň. A navíc tu na náměstí koupíte famózní čokoládové pralinky! Z Madeiry se vracíte s pocitem, že z těch 2400 km levád jste neprošli skoro nic a že je nezbytné se co nejdřív vrátit, možná do batohu přibalíte láhev ponchy (tradiční alkoholický nápoj z aguardente de cana, medu, cukru a pomerančového nebo citronového džusu). Dalmácie vám může vonět doma po celý rok éterickým levandulovým olejem a bez bračského olivového oleje si už nebudete umět představit oblíbený salát. A z Paříže si přivezete pravý francouzský savoir vivre. Ať vám dlouho vydrží!

Co je podle vás ten největší argument/ důvod, proč se na místo vrátit?

Na všechna místa, o kterých jsem se zmínila, se vracím proto, že mě vždy něčím dokáží překvapit a potěšit. Cestováním poznáváme nové přátele i sami sebe, získáváme zkušenosti, poznatky a hlavně životní nadhled..