Moudrá jest příroda a ještě moudřejší ten, kdo jí naslouchá. Vyjma zimních měsíců trávili kdysi lidé venku od slunka do slunka každičký den. Pracovali na poli, pečovali o dobytek, budovali, tvořili... a během té každodenní lopoty si všímali jemných signálů měnících se přírodních cyklů. Nakonec jich určili osm, přičemž každé roční období ohraničovaly svátky významných světců či světic.  

Předjaří (24. 2. – 19. 3.)

Od svatého Matěje do svatého Josefa. V tomto čase máte pocit, že každý den je o trošku delší než předchozí, ve vzduchu je cítit vůně jara. Sluneční paprsky už tolik neštípou, naopak začínají zlehka hřát. Ze země začínají vykukovat první sněženky a bledule, probouzí se podběl, kvetou kočičky a krokusy. Zahrádkáři zahajují první práce, k ránu však ještě mrzne a občasný sněhová nadílka není žádným překvapením. 

Jaro (19. 3. – 16. 5.) 

Od svatého Josefa do svatého Jana Nepomuckého. Pokud ještě dosud někde odolávaly poslední ledy, sv. Josef si s nimi hravě poradí. Přichází jarní rovnodennost následována Velikonočními svátky. Vrací se čápi a po nich taky vlaštovky a jiřičky. Počasí je aprílové, chvíli svítí slunce, hned zase prší a občas se ještě na chvíli ukáže sníh. V trávě se objeví první fialky, petrklíče a zlaté dukáty pampelišek. 

Podlétí (16. 5. – 8. 6.) 

Od sv. Jana Nepomuckého do svatého Medarda. Stejně jako předjaří i podlétí trvá dle starého kalendáře jen něco málo přes tři týdny. V podlétí louky zaplaví květy. Nejkrásnější bývají na konci května a počátkem června, dříve než přijde senoseč. Červnu se přezdívá měsíc růží – a není to jen tak. Kvetou šlechtěné růže v zahradách i prosté a tak půvabné šípkové růže na divokých keřích na stráních i podél polních cest. V podlétí se slaví Svatodušní svátky neboli lidově Letnice i svátek Božího těla. Dny jsou dlouhé, noci krátké a příroda vítá léto. 

Léto (8. 6. – 15. 8.) 

Od svatého Medarda do svátku Nanebevstoupení Panny Marie. Léto, to je období sklizně a shromažďování zásob na zimu. Nejprve přichází senoseč, která rozvoní louky široko daleko. Pak období letního slunovratu, čas nejdelších dnů a nejkratších nocí. Slunce svítí a pálí, nastávají žně. V lesích zrají maliny, borůvky a taky rostou houby.

Polétí (15. 8. – 21. 9.) 

Od svátku Nanebevstoupení Panny Marie do svatého Matouše. Polétí obléká přírodu do barev pozdního léta. Čápi se loučí a odlétají do teplých krajin, dny se nenápadně krátí. „Bartoloměj (24. 8.) svatý, odpoledne krátí.“ Končí žně a začíná foukat ze strnišť. Slunce v závěru srpna ještě pálí, ale v září už jen příjemně hřeje. Dozrály švestky, ostružiny a rostou houby. Dozrává ovoce a víno na vinohradech. Ve vzduchu začíná být cítit podzim. 

Podzim (21. 9. – 11. 11.) 

Od svatého Matouše do svatého Martina. V tomto období nastává podzimní rovnodennost. Po čápech už mávly křídly do tepla i vlaštovky a jiřičky. Sklízí se poslední ovoce, brambory, řepa a zelí, koná se vinobraní. První podzimní dny a týdny bývají obvykle čisté a průzračné – doslova „baboletní“. A jen tak mimoděk začínají zlátnout první javorové a lipové listy, vrcholí houbařské žně. Na stráních se na keřích lesknou rudé šípky. Než se nadějeme, přichází první plískanice, dny se povážlivě krátí, šednou a potemňují. Svatý Martin už sedlá svého bělouše… 

Podzima (11. 11. – 25. 12.)

Od svatého Martina do svátku Narození Páně. Předzima svlékla stromy dočista, práce na poli skončily a příroda se ukládá ke spánku. Mrzne a sem tam napadne sníh. Pije se mladé víno a lidé se chystají na magický čas adventu – dobu očekávání příchodu Spasitele. Je časem rozjímání, půstu a střídmosti. V závěru adventu nastává zimní slunovrat.

Zima (25. 12. – 24. 2.) 

Od svátku Narození Páně do svatého Matěje. Zima jako taková začínala podle našich předků na první svátek vánoční. Slaví se Vánoce, domovy září sváteční výzdobou, mrzne a sněží. Překulí se nový rok a nastává Masopust. Doba veselí, plesů, svateb, dobrého jídla a pití. Počátkem února přichází Hromnice, které ukončují vánoční čas. Následuje svátek všech zamilovaných sv. Valentýn či Valentýnek, kterému se přezdívá „jara tatínek“. Není-liž pravda, když brzy po něm nastává předjaří.