Jak sám říká, motivací pro něj byla bezmoc, kterou v tu chvíli cítil. "Všichni řešili, jak pomoct lidem prchajícím před válkou, což je zcela správné a pochopitelné. Ale nemohl jsem se smířit s tím, že nikdo neřešil osudy jejich zvířat, která tam často musela zůstat. Obvolal jsem pár kamarádů a jménem našeho kynologického centra jsme pod heslem We help paws - Pomáháme tlapkám začali vybírat peníze. Díky tomu jsme mohli vypravit na Ukrajinu několik zásilek krmení a dalších nezbytností. Všechny jsem tam sám odvezl, takže mohu říct, že mediální zprávy o dění na Ukrajině rozhodně nepřehání," vypráví Jaroslav Filip a konstatuje, že zájem pomáhat Ukrajině a tedy i tamnějším zvířatům postupně slábne. Rozhodně však nechce v pomoci polevit a je připraven dál shromaždovat prostředky potřebné k vypravení dalších zásilek.

Vedle toho pokračuje i ve svých aktivitách v kynologickém centru, které založil před deseti lety a pojmenoval jej po svém psovi Borovi. V areálu na okraji novohradeckých lesů si dveře podávají páníčci psů přicházející na individuální výcvik se školními či jinými výpravami. Ty sem zase přijíždějí poznávat ekosystém lesa, poslechnout si vyprávění o zvířatech a přírodě. "Snažím se nemluvit k dětem jako učitel, spíš jako starší kamarád, někdo, kdo jim může otevřít možná nové téma. Dělá mi radost, jak moc toho některé děti vědí o přírodě," říká Jaroslav Filip. Téma lidí a zvířat jej neopouští ani v jeho další aktivitě - politickém angažmá. Je dlouholetým členem Komise místní samosprávy na hradeckém Moravském Předměstí, členem Kulturní komise a Kontrolního výboru Rady města Hradec Králové a letos na podzim se chystá kandidovat do městského zastupitelstva. "Jedním z témat, kterým se dlouhodobě věnuji, je budování psích parků - oplocených ploch na různých místech ve městě, kde mohou lidi pohodlně venčit své psy a nechat je třeba i běhat navolno. Nehrozí kolize s dětmi či jinými lidmi, protože se jedná o místo vyhrazené výhradně pro venčení a volný pohyb psů. Inspiraci pro tento nápad jsem našel ve Vídni," vysvětluje Filip. Z hlavního města sousedního Rakouska si přivezl i další myšlenku. Jde o budování dostupného nájemního bydlení přičiněním samotných měst, která vstupují do specifických právních vztahů s investorem. Ten například může na městském pozemku vybudovat byty, pronajímat je za regulované nájemné a po uplynutí jisté doby tyto byty předat městu.