Festival byl nedávno přejmenován z Divadlo evropských regionů a Open Air Program na Regiony - Mezinárodní divadelní festival Hradec Králové (zkráceně Regiony). Co vás k tomu motivovalo? 

Název byl příliš komplikovaný, což nebylo  praktické pro tiskoviny, logo a komunikaci obecně. Zároveň jsme udělali organizační změny, kdy daleko těsněji spolupracujeme jakožto tři zástupci pořadatelských organizací s jednotnou dramaturgickou radou. Snažíme se program čím dál více propojovat, aby šlo o jeden festival, a ne tři oddělené programové linie, jakožto festival v Klicperově divadle, v Draku a festival v open air prostoru prostoru pod taktovkou neziskovky Kontrapunkt. Proto jsme hledali nový, zastřešující název. Zakladatelská myšlenka toho festivalu byla taková, že dvě regionální divadla pořádají festival, kde se prezentují další regionální divadla, jak z Čech, tak ze zahraničí. Tato myšlenka nám sále přijde moc pěkná, protože na festivalové mapě je náš festival výjimečný a jiný než ostatní. Chtěli jsme, aby to zůstalo zdůrazněné, proto jsme dospěli k tomuto zjednodušení. 

Říkal jste, že se festivalu účastní i zahraniční umělci. Odkud k nám zavítají tentokrát? 

Letos máme takovou jižní a severní linku. Přijede hodně skandinávských divadel. Například švédské divadlo z Örebre představí Krále Leara ve Studiu Beseda, finské divadlo Livsmedlet zahraje u nás v Draku. Přijede také Nie Theatre z Norska, Teatr Ludowy z Krakova, francouzská divadelní skupina Bakélite. Agnès Limbos, mimořádná osobnost evropského alternativního divadla, přijede z Belgie s uskupením Gare Centrale. Druhým uskupením z Belgie bude Tea Tree, které bude hrát představení Semínko pro úplně maličké děti. Zároveň nás navštíví také divadlo z italské Sardinie se skvělou inscenací Macbeth, která bude zahajovat festival na hlavní scéně Klicperova divadla. Jde o velmi oceňované provedení, které projelo celou Evropu. A pak také přivítáme soubory ze Slovenska.

Loňský rok byl s omezeními, předloňský neproběhl v plné délce. Jaká je nyní rekonvalescence po těchto ročnících? Nebojíte se znovu naskočit a rozjet festival „v plné polní“? 

Letošní ročník má podtitul „Regenerace“, protože si myslím, že regenerace je nám všem zapotřebí. Organizačně věříme, že bude letošní ročník jednodušší. Vloni se nám podařilo festival uspořádat de facto v plné šíři. Jen to na nás kladlo spoustu režimových opatření ve smyslu omezení kapacit a podobně. To znamená, že vloni to bylo programově stejné, jen na ta představení mohlo jít méně lidí a museli jsme podnikat spoustu opatření s testováním a prokazováním se, což letos odpadne, takže věříme, že to bude návrat do známých vod. 
Přestal s vámi někdo spolupracovat z důvodů rozpadu kapel, divadelních uskupení přes to zvláštní dvouleté covidové období? 
Festival je velký a hostů je spousta. Někteří se vracejí pravidelně, některé zveme jednorázově. Je opravdu vždy z čeho vybírat. Spousta umělců se dostala do složitých situacích, to ano, ale většinou to řešila spíše dočasným přerušením činnosti. Takže problém s nedostatkem divadel rozhodně není. 

Vnímáte nějakou změnu ze strany diváků, co se týče zájmu o kulturu? Nemáte strach, že lidé po dvou letech nebudou mít o festival zájem? 

To si budeme moci říct přesně až po festivalu. Začal předprodej lístků a my nicméně věříme, že se to naplní. Program je bohatý a atraktivní, kdy si v něm každý něco napříč žánry najde. Lidé se do divadla těší, ale návrat do hledišť je opravdu pozvolný. Teď například proběhla zpráva, že nebyl vyprodán zahajovací koncert Pražského jara, což se za poslední roky nikdy nestalo. Souvisí to asi i s ekonomickými nejistotami, přes pandemii se zas lidé těžko orientovali v opatřeních, padali do karantén. Provoz se obnovuje, ale my se těšíme a věříme, že festival proběhne v plné parádě. 

Jedná se o osmidenní festival, což souvisí s náročnou přípravou. Jaká je práce organizátora? 

Dramaturgicky i organizačně se festival začíná chystat ještě dříve, než skončí ten předchozí. Pro nás organizátory to znamená neustálou práci na festivalu. Tím, že se jedná o festival, který se koná každý rok, tak se prolíná zhodnocení a uzavření jednoho ročníku a do toho už je vlastně dán termín ročníku následujícího. Příprava je tedy permanentní. Na festivalu se ve finále podílí všichni všichni z Klicperova divadla, z Divadla Drak a všichni, kdo pracují pro Kontrapunkt. Je to opravdu hodně lidí. 

Došlo za poslední dva roky k nějakým změnám v organizaci?

Hlavní změnou v organizaci je vytvoření dramaturgické rady. Jsme v ní tři zástupci pořadatelských organizací. Z Divadla Drak jsem to já, Martin Satoranský z Klicperova divadla a Barbora Hodonínská z Kontrapunktu a k tomu tam máme tři externí členy - Evu Kejkrtovou Měřičkovou, Martina Macháčka a Kateřinu Leškovou. Společně přinášíme programové tipy a rozřazujeme je do různých bloků. To je ta programová část, ale stejně tak funguje PR tým, produkční, technický, organizační, finanční. 

Jak je vlastně festival financován? 

Jsme součástí Calendaria Regina, takže na základě toho máme podporu z města, dále je festival podporován prostředky z rozpočtu Královéhradeckého kraje a potom ještě z programu Ministerstva kultury. To jsou tři základní finanční zdroje, se kterými festival operuje. Dále pak jsou součástí ještě sponzorské smlouvy a vlastní tržby ze vstupného. 

Festival navštíví i mnoho úspěšných a známých scén jako například Husa na provázku, Divadlo pod Palmovkou apod. Jak náročné je přilákat tato renomovaná uskupení na festival? 

Do Hradce na festival jezdí divadla ráda. Tato akce je hodně o setkávání. Hrají zde jak kamenná divadla, tak divadla nezávislá, neprofesionální nebo třeba i studenti uměleckých škol. Mohou se tu setkat a vzájemně se inspirovat. Mezi těmi soubory je náš hradecký festival populární a rádi sem jezdí, protože má dobrou atmosféru. 

Na která česká divadla se můžeme dále ještě těšit?

Regionální divadla zvou jiná regionální divadla. To je neměnný programový základ, na nějž se nabaluje všechno ostatní. Diváci se tak mohou těšit například na Divadlo Husa na provázku, Slovácké divadlo Uherské Hradiště nebo Činoherní studio z Ústí nad Labem, Divadlo Petra Bezruče z Ostravy, Nové divadlo z Nitry, slovenské divadlo Odivo, Malé divadlo z Českých Budějovic, Divadlo na cucky z Olomouce, Divadlo pod Palmovkou, Štátne divadlo Košice. Divadlo Drak produkčně spolupracuje s Městskými divadly pražskými, takže ta u nás také vystoupí. Dva nezávislé soubory tady dokonce oslaví své výročí založení. Geisslers Hofcomoedianten mají dvacet let od založení a divadlo Continuo oslaví třicáté výročí. 

Proč navštívit právě tento festival v samotném srdci Hradce Králové? 

Pokud jste z Hradce, tak je dobré festival navštívit už jen proto, že se v těch osmi červnových dnech město promění a žije úplně jiným životem. Hradečáci tak mají možnost zažít moment, kdy město takto tepe a žije. Opravdu se snažíme, aby si v programu vybral každý, i když není divadelní fajnšmekr. Od méně náročných věcí po exkluzivní a špičkové inscenace. V tomto směru se snažíme na místní myslet. A pokud z Hradce nejste, i tak je zajímavé sem přijet, protože jde o jeden z nejstarších a největších festivalů, je výjimečný svou atmosférou, charakterem setkávání a průnikem divadelních žánrů.