doc. Mgr. Petr Grulich, Ph.D.

ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové

Že za první Československé republiky sloužili vedle sebe četníci, státní a obecní policisté, ví kde kdo. Přesněji řečeno, nepůsobili tak úplně spolu. Ve velkých městech sloužila státní policie, v menších pak společně četnictvo a obecní strážníci. Postavení četnictva bylo samozřejmě vyšší. Hradec Králové patřil po celé období první republiky do té skupiny měst, kde sloužilo četnictvo. Šlo o vojensky organizovaný sbor vykonávající veškerou bezpečnostní agendu, na kterou bylo jen možné pomyslet. Pro četníky byl roku 1896 na náklady města postaven dům č. p. 284 na někdejší Jiříkově třídě, dnes třídě ČSA. V něm se nacházelo velitelství, služebny, arest, ale i četnická kasárna tvořená několika ubikacemi. I v Hradci, tak jako v celé zemi, bylo roku 1918 původní rakouské četnictvo jako celek převzato do služeb nové, mladé republiky. Rozhodně tedy neztotožňujme předříjnové četníky s těmi, kteří jsou komicky vykresleni v Haškově příběhu o dobrém vojáku Švejkovi.

Královéhradecké četnictvo byl původně poměrně málo početný sbor, jehož mužstvo bychom spočítali na prstech dvou rukou. Ostatně bezpečnostní situace města nevyžadovala víc, vždyť Hradec, tvořený tehdy vlastně jen historickým středem města a areálem vnitřního městského okruhu, byl opravdu malý. Směrem k nádraží vyrůstala samostatná obec Pražské Předměstí a stejně tak dnešní královéhradecké čtvrti Slezské Předměstí, Věkoše, Plácky, Kukleny a jiné byly tehdy samostatnými obcemi. Dnešní Hradec Králové byl proto obhospodařován několika četnickými stanicemi, nad nimiž stálo okresní velitelství, a ještě dvě vyšší velitelské struktury.

Četnická stanice Hradec Králové spolu s četnickou stanicí Hradec Králové – nádraží střežila pořádek v samotném městě. Její obvod tvořila většina dnešního Hradce s předměstími a přilehlými čtvrtěmi. V prvé řadě šlo o samotné vnitřní město, kde však službu četnictva doplňovala početnější obecní policie, jež vykonávala jak uniformovanou pořádkovou službu, tak službu neuniformovanou. Četnictvo z tohoto důvodu o to více směřovalo svou strážní činnost na ostatní části obvodu – Pražské Předměstí, Plácky, železniční trať na Týniště nad Orlicí, Plotiště a Farářství na straně jedné, a dále pak oblast Fortny, Flošny a přiléhající části prostoru dnešní Brněnské a Hradecké ulice směrem k Třebši, Malšovicím a Novému Hradci Králové. Systemizovaný početní stav četníků na stanici činil v roce 1924 celkem šest mužů a jednoho velitele stanice a zvyšoval se v průběhu let jen pozvolna.

Četnická stanice Hradec Králové – nádraží byla zvláštní stanicí svého druhu. Zřízena byla roku 1919 a její poslání bylo dvojí. Jednak měla za úkol střežit bezpečnost cestujících po železnici, bezpečnost nádraží a tratí, a také měla aktivně působit při odhalování hledaných osob, neboť na nádraží jsou pro tuto činnost zvlášť příhodné podmínky. Druhým hlavním úkolem stanice bylo posilovat bezpečnostní činnost Četnické stanice Hradec Králové na území části města. K plnění těchto úkolů měla stanice vyčleněn obvod čítající oblast hlavního nádraží, úsek podél trati směrem na Jaroměř, Svobodné Dvory, Plotiště, jatka, ohrada stavitelů Okrouhlík, Rolnické skladiště a Pražské Předměstí. Na opačnou stranu pak obvod stanice zahrnoval čtvrť Spravedlnost, čtvrť Kalifornie, Červený dvůr, Farářství, část Kuklen, Březhrad a úsek podél železniční trati směrem na Pardubice a na Chlumec nad Cidlinou. V oblasti Pražského Předměstí, které je dnes integrální součástí středu města, v oblasti Plotišť nad Labem a v oblasti Farářství se obvod stanice stýkal se stanicí Hradec Králové. V oblasti Kuklen a Svobodných Dvorů se pak potkával s obvodem četnické stanice Kukleny. Její systemizovaný stav čítal zpočátku jen velitele a dva muže.

LETECTVO I DOPRAVKA

Tak, jak se vyvíjela a modernizovala celá společnost, vznikaly četnictvu nové úkoly a s nimi i nové útvary četnictva. Z Hradce Králové se tak ve třicátých letech nakonec stalo jedno z hlavních četnických center v republice. Nejprve byla roku 1928 zřízena pátračka – tzv. četnická pátrací stanice Hradec Králové byla nejprve tvořena velitelem a dvěma muži, přičemž její početní stav postupně narůstal až na deset mužů. Hradecká pátračka nebyla jen tak ledajaký četnický útvar, jde totiž ve skutečnosti o onu slavnou pátračku z televizního seriálu Četnické humoresky. Ano, opravdu. Jejím velitelem byl nejprve vrchní strážmistr Jaroslav Šiktanc a po něm vrchní strážmistr Vilém Exnar. V jejím mužstvu se pak nacházeli četníci se známými příjmeními Ambrož, Šebestík, Jarý, Turko či televizním divákům dobře známý Josef Arazim. Ten zde sloužil jako psovod mezi léty 1928–1936.

V červenci roku 1935 je hradecké četnictvo posíleno o další nový útvar – leteckou hlídku. Ta sídlila pochopitelně na letišti a zajišťovala mírovou ochranu vzdušného prostoru republiky nad severovýchodními Čechami.

S novým rokem 1936 vznikl v Hradci Králové ještě četnický pohotovostní oddíl. Ten byl určen pro posilu četnictva zejména v pohraničním území Orlických hor, kam pravidelně jeho hlídky služebním autobusem odjížděly. Pomáhal ale také v samotném Hradci. O měsíc později vzniká v Hradci Králové ještě četnická silniční kontrolní stanice, tedy četnická dopravka. Čítala jen pět četníků vybavených jediným osobním automobilem. Zato jejich obvod byl obrovský a zahrnoval celé severovýchodní Čechy.

Je jasné, že tyto všechny útvary se již nemohly do malého domu v Jiříkově třídě 284 vměstnat. Ještě téhož roku se proto odstěhovaly do novostavby dnešního magistrátu. Ovšem ani ten již nevyhovoval, neboť tamější četnické prostory byly dimenzovány na stav roku 1930. Nezbylo tedy než hledat další služební prostory, ale to je již jiný příběh.

Z případů hradeckých četníků

Královéhradecké četnictvo muselo oproti svým venkovským kolegům čelit daleko většímu náporu trestné činnosti. Její povaha byla jiná než na venkově, protože mimo tradičních přestupků proti bezpečnosti majetku (tzn. drobné krádeže) a bezpečnosti těla (tzn. napadení), které jsou běžné ve městě i na venkově, šlo zhusta o přestupky proti silničnímu řádu a dalším pravidlům silničního provozu, souvisejících s provozem motorových vozidel i cyklistů. Relativně častými byly také zásahy pro různá porušení živnostenského řádu. Stanice dále pravidelně konala kontroly hostinců v souvislosti s pátráním po hledaných osobách a také v souvislosti s potíráním prostituce.

Pravděpodobně největším kriminalistickým úspěchem hradeckých četníků, alespoň pokud jde o třicátá léta, bylo dopadení vyhlášeného kasaře Ladislava Hladiny. Dne 20. prosince 1937 se štábnímu strážmistru Kuchšovi a strážmistru Prokešovi z nádražní četnické stanice podařilo v neznámých cizích osobách potloukajících se v jejich obvodu, na které obdrželi udání, identifikovat již dlouho celostátně hledané kriminálníky, devětatřicetiletého Ladislava Hladinu a jednatřicetiletého Františka Štěrbu. Oba byli šéfy kasařské bandy operující na celém území středních a východních Čech. Sedmičlenný gang vyloupil několik desítek nedobytných pokladen, mj. např. v královéhradecké továrně Katschner odcizil, převedeno na dnešní hodnotu, více než 7 milionů korun a pak mnoho dlouhých měsíců unikal bezpečnostním orgánům v půlce Čech. Jejich dopadení byl na tehdejší poměry opravdový úspěch, o kterém ještě dlouho referoval dobový tisk.

Další zajímavý případ z listopadu 1938 si dovolujeme přetisknout v dobovém znění, jak jej uvedl Kraj královéhradecký: „V pondělí asi k 6. hod. večerní jel se svým osobním autem z Nechanic do Hradce Králové hradecký obchodník koloniál. zbožím Josef Balcar. Když přijel na kopec před Stěžírkami, viděl proti sobě auto, svítící velkými reflektory. Dával proto znamení, aby protijedoucí auto ztlumilo světla, ale bez výsledku. Jel proto pomalu dále, zvláště když zpozoroval, že auto stojí. Když přijel k tomuto autu, zastavil. Očekávalo jej a jeho spolucestujícího obchodního cestujícího Jos. Berka z Prahy a Karla Kose z Hradce Králové strašné překvapení. Auto stálo v příkopě a uvnitř za volantem ležel šofér se dvěma střelnými ranami v hlavě. Byl mrtev. Balcar proto ihned případ oznámil stěžerskému četnictvu, které spolu s hradeckou pátračkou, pohotovostním oddílem a všemi stanicemi zahájilo pátrání. Zjištěna byla ihned totožnost zavražděného, kterým byl 36letý šofér Václav Mareček z Pardubic, zaměstnaný u autodrožkaře Zemana v Pardubicích a jemuž chyběla náprsní taška s penězi. Dále zjištěno, že šofér vyjel asi v 5.20 od nádraží v Pardubicích se dvěma mladými pasažéry k cestě někam na Hradecko, kteří si ho najali. Zatím mladí zlotřilci prchali směrem k Libčanům, kde se jim podařilo odciziti motocykl kováře Václava Gregora. Při krádeži byli však spatřeni a pronásledováni na motocyklu, který řídil pekař K. Pavel z Libčan. Na tandemu jel Gregor. Pavlovi podařilo se oba mladíky dohoniti na státní silnici u Lhoty pod Libčany a podařilo se mu také je zastaviti, když je zatlačil svým motocyklem do příkopu, kde oba prchající mladíci s odcizeného motocyklu spadli. Pavel ihned také zastavil a jednoho z mladíků chytil. V tom však padla střelná rána a Gregor vykřikl.

Pavel proto mladíka pustil a běžel Gregorovi na pomoc. Ve zmatku podařilo se oběma zlotřilcům prchnouti, neboť Pavel musel se věnovati těžce zraněnému Gregorovi, jenž byl postřelen do břicha. Pavel proto zařídil jeho převoz do hradecké nemocnice a případ oznámil četnictvu. Nebylo pochyb o tom, že pachatelé jsou totožni s vrahy šoféra Marečka. To již vyrozuměno bylo o prchajících vrazích četnictvo v celém okolí, které se s plnou vervou dalo do pátrání. Jejich úsilí a námaha setkala se s úspěchem. Oba pachatelé byli totiž dopadeni dnes, v úterý asi o 3. hod. ranní na zastávce ve Stéblové. Jsou to bratři Wasserbauerové z Krásnice. Starší 26letý klempíř Josef je četnictvu znám jako mnohokráte trestaný zločinec a druhým spolupachatelem je 21letý truhlář Josef Wasserbauer. Oba byli ihned zatčeni. Dnes, v úterý dopoledne provádí četnictvo výslechy a důkladné šetření celého případu.

U zatčených bratří Wasserbauerových nalezeny byly tři revolvery a množství nábojů, které odcizili u puškařské firmy Holeček v Hradci Králové, o kteréžto krádeži referujeme na jiném místě. Také větší peněžní částka byla u nich nalezena. Zdá se, že oba bratři mají na svědomí ještě jiné krádeže v Hradci Králové a v okolí. Zadržením nebezpečných zločinců podařil se všemu četnictvu z Hradce Králové a okolí velmi pěkný kousek a všichni, kteří se jejich stíhání účastnili, zaslouží plnou pochvalu. Neboť úkol zadržeti prchající ozbrojené zlosyny bez určitého popisu a v naprosté tmě bylo nejen velmi namáhavé, ale také krajně nebezpečné. Plnou pochvalu zasluhují též oba hrdinní občané Pavel a Gregora, kteří s nasazením vlastního života oba zločince pronásledovali a přispěli tak nemálo k jejich dopadení.“

Vedle běžných kriminálních případů však hradecké četnictvo řešilo i celou řadu případů politického charakteru. Zasahovalo při dělnických demonstracích, stíhalo německé špiony či řešilo otázky spojené s mobilizací naší branné moci v září 1938. Zvláštní a stále se zahušťující tématikou činnosti četnictva pak bylo vyšetřování dopravních nehod. Ty byly totiž na denním pořádku a souvisely s jen postupně se prosazujícím povědomím o pravidlech silničního provozu zejména mezi venkovským obyvatelstvem přijíždějícím do Hradce za obchodem a prací.

Doba první republiky nebyla nikterak idylická, jak působí z černobílých filmů, ale v podstatě velmi podobná té dnešní. Snad jen nebyla tak uspěchaná. Hradečtí četníci pak dnes a denně prokazovali, že jejich práce byla stejně nezbytná a důležitá jako práce dnešních policistek a policistů.

Povídat si o královéhradeckém četnictvu by bylo možné dlouho a dlouho. Jistě se k tématu někdy vrátíme. Nicméně zájemci o tuto problematiku mohou navštívit veřejné přednášky autora tohoto článku v královéhradecké městské knihovně, které se budou konat 8. a 29. listopadu 2018.