Aby teplo zůstalo samozřejmostí

Jak vlastně vypadá cesta tepla z Elektráren Opatovice až do našich domovů?

Velmi zjednodušeně řečeno, poté, co uhlí dorazí do elektrárny, putuje na skládku nebo do kotle. Jeho spalováním v kotli ohříváme vodu. Vzniká pára, která roztáčí parní turbínu, jež pomocí generátoru vyrábí elektřinu. Teplo, které v páře zůstává i po výrobě elektřiny, následně využíváme k ohřevu vody. Ta pak prostřednictvím naší teplárenské sítě putuje k odběratelům v celém regionu.

Je to dlouhá cesta, na jejímž konci jsou radiátory a teplá voda v přibližně 63 tisících domácnostech, ale také vytápění nemocnic, škol, firem nebo sportovišť. A za celou tou cestou stojí naši lidé – od kolegů ve výrobě přes údržbu až po distribuci. Každý z nich přispívá k tomu, aby teplo spolehlivě dorazilo tam, kde je potřeba.

Teplo bereme jako samozřejmost. Není právě to nejlepší důkaz, že systém funguje tak, jak má?

Vlastně ano. A je to nejlepší vizitka naší práce. Výhodou centrálního zásobování teplem je právě to, že odběratel nemusí řešit vlastní kotel, palivo ani servis. Stačí nastavit termostat a teplo je k dispozici ve chvíli, kdy ho potřebuje.

Elektrárny Opatovice chtějí do roku 2030 ukončit výrobu energie z uhlí. Co znamená tak zásadní změna, když zároveň nesmíte ohrozit dodávky tepla?

Tak rozsáhlou změnu jsme v Elektrárnách Opatovice ještě nikdy nepřipravovali. Nové paroplynové zdroje budujeme vedle stávající technologie, takže většina prací může probíhat bez omezení současného provozu. Přechod je naplánovaný tak, aby dodávky tepla zůstaly spolehlivé. Měníme technologii, nikoli svou odpovědnost vůči zákazníkům. Pokud vše půjde podle plánu, domácnosti samotnou změnu vůbec nezaznamenají.

Bude kvůli novým zdrojům muset běžná domácnost něco měnit?

Ne. Zákazníci nebudou muset měnit radiátory ani dělat žádné úpravy doma. Celá proměna je na nás. Naším cílem je, aby se jim doma dál bez problémů topilo a tekla teplá voda.

Jak daleko už transformace pokročila?

Transformace už není jen plánem na papíře. Nové zdroje se skutečně stavějí. U paroplynových cyklů jsme v realizační fázi. První blok má být podle současného harmonogramu převzat v listopadu 2027 a další dva v průběhu roku 2028. Současně prověřujeme i další možnosti, které by v budoucnu mohly vhodně doplnit naši energetickou soustavu.

Lidé se pochopitelně zajímají hlavně o cenu. Znamená odchod od uhlí dražší teplo?

Bylo by nepoctivé slibovat dnes konkrétní cenu tepla na několik let dopředu. Ovlivňují ji ceny paliv, emisních povolenek i celková situace na energetickém trhu. Smyslem modernizace je ale vyrábět účinněji a nebýt závislí pouze na jednom palivu nebo jedné technologii. Právě tím chceme omezit budoucí rizika a zachovat cenu tepla co nejstabilnější a předvídatelnou.

Jak tedy bude vypadat budoucí skladba zdrojů v Opatovicích?

V energetice není rozumné spoléhat pouze na jednu technologii. Základem budou paroplynové cykly, doplnit je má zařízení na energetické využití odpadu, tedy ZEVO. Postupně by měly přibývat další zdroje,  například tepelná čerpadla, bateriové úložiště či geotermální energie doplněné o akumulaci tepla. Vhodná kombinace technologií nám umožní lépe reagovat na vývoj cen na trhu i na potřeby celé soustavy.

Jedním z pilířů má být ZEVO. Co si pod tím má představit člověk, který zná především slovo spalovna?

Lidé slovo spalovna běžně používají. Označení ZEVO ale zdůrazňuje, že nejde pouze o odstranění odpadu. Zařízení umí ze zbytkového komunálního odpadu vyrábět teplo a elektřinu.

Mluvíme o odpadu, který už nelze smysluplně vytřídit nebo materiálově využít. ZEVO tedy není náhradou třídění ani recyklace, ale navazuje na ně. Pro region je důležité hned ze dvou důvodů. Pomůže nahradit část energie, kterou dnes získáváme z uhlí, a zároveň nabídne dlouhodobé řešení pro zbytkový komunální odpad. Ve východních Čechách podobné zařízení zatím chybí a města i obce musejí řešit, jak s tímto odpadem naloží v dalších letech.

O projektu ZEVO se mluví už řadu let. Jak se za tu dobu proměnila diskuse s obcemi a veřejností?

Od začátku jsme se snažili komunikovat otevřeně a vysvětlovat, proč projekt připravujeme. Zpočátku se lidé ptali hlavně na to, zda takové zařízení vůbec potřebujeme. Dnes se debata stále více posouvá k tomu, jak bude region po omezení skládkování nakládat s odpadem, který už nelze vytřídit ani recyklovat. Obce toto téma řeší velmi konkrétně a hledají u nás dlouhodobé řešení.

ZEVO není jedinou odpovědí na budoucnost energetiky ani odpadového hospodářství, ale je jejich důležitou součástí. Na přelomu let 2029 a 2030 by mělo začít přispívat ke spolehlivým dodávkám tepla a současně umožnit smysluplné využití zbytkového odpadu z regionu.

Když se podíváme dál do budoucnosti, jak by podle vás měla energetika východních Čech vypadat?

Měla by být stabilní, dostupná a bezpečná. Energetika budoucnosti podle mě nebude stát na jednom velkém řešení, ale na chytré kombinaci zdrojů, které se budou navzájem doplňovat. Důležité bude, aby dokázala reagovat na vývoj trhu a současně zajistila lidem spolehlivé dodávky energie.

Jaký region byste chtěla předat další generaci a podle čeho poznáte, že se transformace povedla?

Narodila jsem se tady, žije tu moje rodina a přeji si, aby se v našem regionu dobře žilo i za dvacet let. Aby byl čistší a modernější a aby moje děti i další generace vyrůstaly v místě, které bude mít zajištěné spolehlivé dodávky energie i do budoucna.

A podle čeho poznáme, že se transformace povedla? Možná právě podle toho, že ji lidé nebudou muset řešit každý den. Otočí kohoutkem, nastaví termostat a doma bude teplo. Pokud pro ně teplo zůstane samozřejmostí, bude to nejlepší potvrzení, že jsme svou práci zvládli dobře.

Autor: Gabriela Urbánková Daňková
Foto: archiv