Velikonoční kalendárium

Zahájili jste na Popeleční středu tradiční čtyřicetidenní půst? Tak to možná vyhlížíte začátek Svatého či Pašijového týdne o něco naléhavěji. Jedno z křesťansky nejvýznamnějších období roku letos začíná 2. dubna, kdy si celých sedm dní připomínáme poslední chvíle Ježíšova života. Zapojíte se tentokrát i vy? Provedeme vás tradičními zvyky a obyčeji od Květné neděle po Boží hod velikonoční.

KVĚTNÁ NEDĚLE

Poslední neděle postního času, která předchází Pašijovému týdnu. Podle křesťanských tradic se právě v tento den vyhazováním palmových listů do výšky slavil příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. V českých luzích a hájích si tuto událost tradičně připomínáme trháním kočiček nebo jiných mladých větviček. Každý hospodář by měl větývku zapíchnout do rohu pole nebo záhonu, aby mu přinesla úrodu. Ti z vás, kteří rozlehlé polnosti nevlastní, mohou kočičky zapíchnout doma do květináče nebo je dát do vázy s vodou. I tak vašemu domovu přinesou štěstí a hojnost.

MODRÉ PONDĚLÍ

Naši předkové měli jasno – právě tento den začínal velký jarní úklid. Ale nezoufejte, pokud hned začátkem týdne nemáte chuť ani prostor pouštět se do smýčení, protože pro vás máme tip ještě na jednu aktivitu, která se taktéž tradičně váže k blankytnému pondělí. Popsat by se dala jako „sázím, sázíš, sází“ a je spojená s oslavou probuzení přírody. Tento den byl totiž mimo jiné zasvěcen sadbě obilí a dalších semínek, což si můžete pohodlně nasimulovat i doma! Stačí vám k tomu nádoba a vrstva namočené vaty. Tu posypte semínky čočky či řeřichy a pravidelně zalévejte. Za tři dny vám vyraší hustá zelená tráva a o poctivý velikonoční dekor budete mít postaráno.

ŠEDIVÉ ČI ŽLUTÉ ÚTERÝ

Dnes už není před hadrem a smetákem úniku. Šedivé (někdy také Žluté) úterý měly hospodyňky v diářích dávno poznamenané jako den, kdy se poctivě uklízí celé obydlí, vymetají se pavučiny a stírá prach – odtud ostatně pravděpodobně pochází přízvisko „šedivé“. Také se myjí okna i podlahy, bílí zdi nebo se pracuje na zahrádce.

ŠKAREDÁ STŘEDA

Bacha na Jidáše! Škaredá nebo také Sazometná, Smetná či Černá je dnem, kdy si připomínáme Jidáše, který zradil Ježíše Krista a za 30 stříbrných ho vydal do rukou veleknězů. I když je to pochmurná připomínka, nemračte se! Víte přeci, jak zní dnešní pranostika. Pokud se při Škaredé středě mračíte, budete pak zamračení každou středu v následujícím roce. V pohanských tradicích v tento den pokračoval velký úklid – vymetaly se komíny.

ZELENÝ ČTVRTEK

Oslava zelené je tu! Na Zelený čtvrtek si tradičně připomínáme poslední večeři Páně. Ideální příležitost dopřát si na talíři něco zeleného – třeba špenát nebo zelí, a pokud vás trápí bolesti nohou, zad či kloubů, předci doporučují osvěžující koupel v ranní rose.

VELKÝ PÁTEK

Nebo také den Kristova zatčení, odsouzení a ukřižování. Pro křesťany mimo jiné den velkého smutku. Naši předkové ho zaháněli nejčastěji pečením – a to konkrétně jidášků z bílé mouky a medu. Jidáše mají tradičně tvar válečku symbolizujícího provaz, na kterém se tento hříšník oběsil. Zkuste v tento den pomyslně táhnout za jeden provaz a také něco dobrého šoupnout do trouby.

BÍLÁ SOBOTA

Ptáte se, proč zrovna bílá? V tento den totiž křesťané tradičně oblékali bílá roucha, rozeznívali zvony a pořádali křty. Zároveň patřila Bílá sobota přípravám na Boží hod velikonoční, barvila se bílá vajíčka, pekl beránek a pletly se pomlázky. Dopoledne Bílé soboty se neslo ve znamení smutku u Ježíšova hrobu, večer a v noci nastávaly oslavy vzkříšení.

BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ

Aneb největší křesťanský svátek – den, kdy byl Kristus vzkříšen a vyzvednut na nebesa. Ženy by v tento den měly podle tradice obléct něco nového, aby je „nepokakal beránek“. Muži by se zase měli věnovat pletení pomlázek – pokud to nestihli už v sobotu. Lidé si také nechávali posvětit jídlo, například pečeného beránka nebo mazanec. Kus takového pokrmu by měl dostat i každý host v domě. Část posvěceného pečiva věnovali hospodářství, aby se mu celý rok dařilo.

Autor: Michaela Mikysková
Foto: archiv