Od svatebních příprav k vlastnímu byznysu

Gabriela Urban vybudovala úspěšný byznys jako svatební koordinátorka. Párům pomáhá nejen s organizací a logistikou jejich velkého dne, ale především s tím nejnáročnějším – sladit rodinné vztahy, očekávání a emoce.

Gabrielo, co vás přivedlo k profesi svatební koordinátorky?

Impulsem byla Itálie, kde jsem nějaký čas žila. Na jihu jsem navštívil místní svatby a byla jsem naprosto fascinovaná. Uvědomila jsem si, že u nás podobné možnosti sice existují, ale ne všichni se k nim dostanou. Poslední kapkou pak byla organizace mé vlastní svatby – bez koordinátorky. Tehdy jsem si řekla, že chci párům ušetřit stres spojený s plánováním.

V čem se liší italské svatby od těch našich?

Na jihu Itálie je svatba absolutním vrcholem. Celé je to hodně nábožensky založené, takže i když je snoubencům třicet pět let, stále žijí odděleně až do svatby. Svatba o pěti stech lidech je tam běžná, tisíc tři sta hostů není výjimka. Funguje to recipročně – všichni přispívají pět set až tisíc eur na hlavu, takže se svatba nejen zaplatí, ale ještě něco zbude na start mladé rodiny.

Kdy podle vás stojí za to najmout si koordinátorku?

Poradila bych párům, ať si nejdřív sami zkusí naplánovat proces a upřímně zváží, kolik času tomu chtějí věnovat. Od padesáti hostů už to určitě doporučuji. Do padesáti lidí je to relativně zvladatelné, zejména když je počet hostů omezený kvůli rozpočtu.

Jaké jsou největší výzvy při koordinaci svatby?

Možná vás to překvapí, ale největší výzva je vždycky rodina, ne logistika. Dějí se různé věci – někdo bojkotuje dress code, přijede o hodinu dřív než má, nebo se prostě rozhodne sabotovat atmosféru.

Jak konkrétně řešíte ty rodinné vztahy?

Jsem vlastně filtr mezi rodinou a párem. Předem se s nevěstou domluvím, na koho si mám dávat pozor a co chce, abych pohlídala. Kopu za pár – je to jejich den a chci, aby si ho užili maximálně. Když někdo přijde v džínách na elegantní svatbu, na skupinové fotce ho nenápadně posunu dozadu.

Stalo se vám někdy, že jste musela řešit nějakou vážnou krizi?

Problém je, když je velká svatba na rozlehlém prostoru a hosté se ztrácejí. Třeba areál zámku –je nádherný, ale může se jednat o komplex několika budov. Když je obřad v kapli a hostina v pavilonu, musím hosty doslova nahánět. Na takovou svatbu si beru asistentku a jsme na vysílačkách.

A co když se pokazí něco opravdu zásadního?

Znám příběhy, kdy někdo vezl dort, zapomněl na něj a vzal moc rychle zatáčku – v kufru měl placku místo dortu (smích). Takže sednu do auta a jedu koupit medovník do nejbližšího obchodu, aby bylo co krájet. Koordinátorka prostě musí umět řešit úplně vše a hlavně zachovat klid.

Jaké jsou současné svatební trendy?

Osmdesát procent nevěst chce svatbu jednoduchou, klasickou, v jemných tónech. Místo tradičních kytic jsou teď populární květinové kabelky – kovová obruč s květinami, kterou držíte jako ucho kabelky. A hodně se rozjely kvalitní umělé květiny – na pět centimetrů je nepoznáte od živých, přitom stojí zlomek ceny a vydrží jako vzpomínka navždy.