Po dominantách Hradce Králové

Vydejte se na procházku po nejvýznamnějších památkách a architektonických klenotech Hradce Králové. Od majestátní Bílé věže s jedinečným výhledem přes gotickou Katedrálu sv. Ducha až po secesní budovu Muzea východních Čech. Objevte kouzlo schodiště Bono publico, klid Teras Karla Otčenáška nebo technický unikát vodní elektrárny Hučák. Zavítejte také do Galerie moderního umění či k dřevěnému kostelu sv. Mikuláše. Ať už vás láká historie, umění či technika, každé z těchto míst vypráví svůj příběh. Poznejte krásy Hradce Králové!

Bílá věž

Renesanční stavba vysoká 72 metrů dominuje městu. Postavena byla v roce 1574 z bílého hořického pískovce, což jí dalo jméno. Ve věži je zavěšen zvon Augustin, třetí největší historický zvon v České republice, s průměrem 206 cm a hmotností přibližně 8 000 kg. Návštěvníci mohou vystoupat na ochoz věže, odkud se nabízí jedinečný výhled na Hradec Králové i vzdálené vrcholky Krkonoš a Orlických hor. V interiéru se nachází unikátní skleněný model a původní hodinový stroj od Josefa Božka z roku 1829. Otevřeno je celoročně s nabídkou nočních prohlídek či možností přivítat svítání z vrcholu.

Katedrála sv. Ducha

Gotická cihlová dominanta byla postavena ve 14. století. Podle tradice byla založena roku 1307 královnou Eliškou Rejčkou. Po požáru v roce 1339 byla obnovena a kolem roku 1360 získala svou charakteristickou podobu se dvěma věžemi. V roce 1424 zde byl dočasně pohřben Jan Žižka z Trocnova. Během třicetileté války byla katedrála vypleněna švédskými vojsky. V roce 1664 ji papež Alexandr VII. povýšil na katedrálu v souvislosti se založením královéhradeckého biskupství. Interiér ukrývá cennosti jako cínovou křtitelnici z roku 1406 či obraz sv. Antonína od Petra Brandla z roku 1730.

Galerie moderního umění

Sídlí na Velkém náměstí v secesní budově z roku 1912, navržené architektem Osvaldem Polívkou. Vstup zdobí sochy Obchodu a Úrody od Ladislava Jana Šalouna. Galerie byla založena v roce 1953 a spravuje bohatou sbírku českého výtvarného umění 20. a 21. století, včetně děl významných autorů jako Jan Preisler, Bohumil Kubišta či Emil Filla. Kromě stálých expozic pořádá pravidelné výstavy současných umělců a nabízí edukační programy pro veřejnost. Budova galerie je kulturní památkou a představuje významný architektonický prvek města.

Bono publico

Krytá empírová stavba z 19. století, která spojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě původní Rybářské fortny a sloužilo k usnadnění přístupu z města k tehdejším kasárnám. Schodiště má čtyři ramena s valenými klenbami a tři odpočívadla, osvětlovaná třemi tambury s kopulemi. V letech 2017 až 2019 prošlo rozsáhlou rekonstrukcí, při níž byly instalovány nové osvětlení a hudební ozvučení, které lze ovládat z obou vstupů. Název Bono publico znamená pro veřejné dobro, což odráží jeho historickou funkci i současné využití.

Terasy Karla Otčenáška

Dříve známé jako Jižní terasy se nacházejí na jižní straně historického centra mezi Gočárovým schodištěm a schodištěm Bono publico. Terasovitý park vznikl v letech 2009 až 2011 na místech bývalého opevnění, které později sloužilo jako soukromé zahrady. Po rekonstrukci byly terasy zpřístupněny veřejnosti. V březnu 2020 u příležitosti 100. výročí narození hradeckého biskupa Karla Otčenáška rozhodlo městské zastupitelstvo o přejmenování teras na jeho počest. Park nabízí výhledy na město a jezuitskou kolej (Nové Adalbertinum). Na třech úrovních teras jsou kašny s plastikami od sochaře Tomáše Rafla.

Muzeum východních Čech

Sídlí na Eliščině nábřeží v monumentální budově postavené podle návrhu architekta Jana Kotěry v letech 1909–1912. Tato secesní stavba byla v roce 1995 prohlášena národní kulturní památkou. Muzeum bylo založeno v roce 1880 a dnes spravuje bohaté sbírky z oblasti přírodních věd, archeologie, historie a umění. Každoročně pořádá řadu krátkodobých výstav a kulturních akcí. Po rozsáhlé rekonstrukci bylo muzeum znovuotevřeno v roce 2019 a nabízí návštěvníkům stálé expozice mapující historii města a regionu. Budova je také známá svými interiéry, které navrhl sám Kotěra, včetně nábytku a výzdoby. Na výzdobě se podíleli i další čeští umělci jako sochař Vojtěch Sucharda či malíř František Kysela.

Vodní elektrárna Hučák

Byla uvedena do provozu v roce 1912 na řece Labi. Secesní budovu navrhl architekt František Sander. Původně byla vybavena třemi trojstupňovými Francisovými turbínami o celkovém výkonu 618 kW, které byly v roce 1925 nahrazeny jednostupňovými turbínami, z nichž každá má výkon 270 kW. Tyto turbíny jsou dodnes v provozu. Elektrárna je ve vlastnictví společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje a v budově se nachází Informační centrum Obnovitelné zdroje, které nabízí interaktivní expozice o využití obnovitelných zdrojů energie. Budova elektrárny je považována za významný secesní objekt na Labi.

Kostel sv. Mikuláše

Dřevěná stavba nacházející se v Jiráskových sadech u soutoku Labe a Orlice. Původně byl postaven kolem roku 1605 ve východoslovenské obci Habura a zasvěcen svatému Michaelu archandělu. V roce 1740 byl přemístěn do nedaleké Malé Polany, kde byl roku 1759 znovu vysvěcen, tentokrát svatému Mikuláši Divotvorci. Po první světové válce kostel chátral, a proto byl v roce 1934 zakoupen městem Hradec Králové. Po rozebrání a převozu byl v roce 1935 znovu postaven v Jiráskových sadech jako památník padlým československým legionářům. V letech 2016–2019 prošel rozsáhlou rekonstrukcí, během níž byly obnoveny jeho dřevěné části, interiér a instalován moderní protipožární systém. Dnes slouží jako turistická atrakce a místo pro komorní kulturní akce.