Společně skáčeme už 20 let

Můžete prozradit, jaká byla původní vize organizace při jejím založení a jak se vyvíjela během posledních 20 let?

KDB: Organizace Skok do života byla založena s cílem podpořit čtyři naše blízké přátele s mentálním postižením, se kterými jsme pravidelně jezdili na rehabilitační pobyty a různé volnočasové akce. Vznik byl inspirován koncem jejich školní docházky, kdy jsme společně s kolegyní, už během studií na vysoké škole, hledaly řešení pro jejich další životní etapu. Rodiče měli obavy, že stávající služby v Hradci Králové neodpovídají schopnostem a potřebám jejich dětí, a chtěli pro ně zajistit možnost pracovat a postupně se osamostatnit. Původní myšlenka byla zaměřena na trénink a předání do jiných organizací, ale brzy jsme zjistily, že příslušné služby, kam by naši klienti mohli přejít, nejsou dostupné. To nás motivovalo k rozvoji a adaptaci našich služeb tak, aby odpovídaly aktuálním potřebám a možnostem našich klientů až dodnes.

IŠ: Prvních pět let jsme se věnovaly budování a rozvoji základního konceptu naší organizace. Zaměřily jsme se na poskytování služby, kterou nazýváme sociální rehabilitace, což je primárně tréninková služba. Během tohoto období jsme si však uvědomily, že klienti po ukončení tréninku nemají kam dále pokračovat. To nás vedlo k rozšíření našich aktivit, a tak jsme začaly naše klienty nejen trénovat, ale také zaměstnávat. Součástí našeho portfolia se staly i bytové služby, díky kterým mohou naši lidé zůstat v prostředí, které jim je blízké a v němž se cítí bezpečně.

KDB: Tréninkový program je stále základem naší činnosti. Je zdarma, což našim klientům umožňuje zjistit, co chtějí v životě dělat, poznat své schopnosti. Díky zkušenostem, které zde získají, mohou vydělávat a postupně si našetřit na samostatné bydlení. Po letech zdokonalování našeho tréninkového programu jsme otevřely chráněnou dílnu, zaměřenou především na úklidové práce v bytových domech, a nabízíme také pozice pro osoby s nižší pracovní výdrží, například v dokumentové skartaci. Kromě toho jsme založili i Bistro u dvou přátel, které se postupně vyvinulo v krajskou jídelnu. Padesát procent našich klientů, kteří projdou tréninkovým programem, dokáže pracovat alespoň čtyři hodiny denně, což jim poskytuje bezpečný a dlouhodobý zdroj příjmů.

Jaké jsou hlavní zdroje financování vaší organizace a jak ji můžou běžní lidé podpořit?

KDB: Naše organizace čerpá financování z různých zdrojů v závislosti na typu poskytované sociální služby. Rehabilitační programy a sociálně-terapeutické dílny, které nabízíme zdarma, jsou financovány ze zdrojů Evropské unie a doplňkově dotacemi od Královéhradeckého kraje, města Hradec Králové a v případě významnějších finančních potřeb, jako je například zvýšení mezd našich pracovníků, přispívá i ministerstvo. Chráněné bydlení je financováno kombinací dotací od Královéhradeckého kraje, města a ministerstva, přičemž významnou část nákladů hradí sami klienti, protože se jedná o pobytovou službu. Co se týče zaměstnání našich klientů, získáváme podporu z Úřadu práce na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

IŠ: Běžní lidé mohou naši organizaci podpořit několika způsoby. Finanční a materiální dary od spolupracujících firem výrazně pomáhají zlepšit kvalitu našich služeb a prostředí pro naše klienty. Další formou podpory je využití našich služeb, jako jsou úklidy, šití tašek či catering a další. To nejen pomáhá financovat naše aktivity, ale také poskytuje našim klientům praktické zkušenosti. Organizace firemních večírků nebo oslav u nás je dalším skvělým způsobem, jak podpořit naši činnost. 

KDB: Letošní rok pro nás bude výjimečný díky plánované dovolené u moře pro klienty, kteří tam ještě nikdy nebyli. Chceme jim nabídnout zážitek, který si budou pamatovat celý život. Rádi bychom také využili tuto příležitost k navázání nových partnerství s firmami, které by chtěly podpořit tento projekt. Nabízíme reklamní prostor jako poděkování za finanční podporu – konkrétně na papírových podložkách do táců, které se používají v naší jídelně a jsou viditelné pro přibližně 200 lidí denně.

Jaký je přibližný počet lidí, kterým vaše organizace během svého působení pomohla k osamostatnění?

KB: Během našeho působení jsme pomohli přibližně 100 lidem k osamostatnění. Toto číslo zahrnuje jedince, kteří učinili životní posun, což pro ně znamenalo nejen zlepšení dovedností a sebevědomí, ale v mnoha případech i vstup na trh práce mimo naši organizaci. 

IŠ: Jedním z unikátních aspektů je, že lidé s postižením u nás mohou zastávat dvojí roli – jsou zároveň klienty, kterým poskytujeme sociální služby, a také našimi zaměstnanci.

KDB: V naší organizaci je přibližně 160 zaměstnanců, z nichž asi 86 osob má nějaký typ zdravotního znevýhodnění. Toto ukazuje, jak vážně bereme naši misi podporovat integraci lidí s postižením nejen jako klientů, ale i jako aktivních členů pracovního týmu. 

IŠ: Celkově je ve Skoku do života přibližně 210 osob, zahrnující jak klienty, tak pracovníky. 

Vzpomenete si na příběh nebo moment, který pro vás byl nejvýznamnější nebo nejdojemnější?

KDB: Jedním z nejdojemnějších momentů bylo, když se nám podařilo u soudu dosáhnout obnovení plných práv pro jednoho z našich klientů, který přišel z ústavu s velmi omezenými právy. Představte si situaci, kdy člověk může mít u sebe pouze 200 Kč a nemá možnost rozhodovat o svém zdraví. Po více než ročním úsilí jsme dosáhli toho, že tento člověk nyní může plně rozhodovat o svém životě, včetně správy vlastních financí z práce nebo invalidního důchodu a může se účastnit voleb. To byl velmi silným zážitek.

IŠ: A potom to jsou situace, kdy se naši klienti osamostatní a odstěhují se od rodiny. Když vidíme, že dokážou fungovat sami, je to pro nás jako pro organizaci velké potvrzení smyslu naší práce. Zároveň cítíme velkou úlevu a radost na straně rodičů, když vidí, že jejich děti jsou schopné se o sebe postarat a jsou dobře zabezpečené.

Jaké jsou vaše plány a cíle pro dalších 5 let? Plánujete rozšířit vaše aktivity nebo zahájit nové projekty?

KDB: Chceme, aby každý, kdo přijde k nám, měl možnost rozvíjet své schopnosti a zájmy ve směru, který ho bude bavit a motivovat. Hlavním cílem je zajistit, aby každý mohl chodit do práce, měl kde bydlet a cítil se v bezpečí. S ohledem na rozmanité potřeby našich klientů plánujeme reagovat zaváděním nových služeb a aktivit, které budou odpovídat jejich specifickým požadavkům a situacím. Já jsem takový vizionář a jdu do všeho.

IŠ: Já jsem ten, kdo trochu brzdí a dbá na to, abychom byli opatrní a rozvážní. Káťa má vždy tendenci být o pět let napřed a vidět možnosti, kam se můžeme posunout. (smích)

KDB: Aktuálně se věnujeme projektu chráněného bydlení na vesnici, inspirovaného severskými modely. Zahrnuje osm samostatných modulárních domků, které poskytují klidné prostředí pro lidi s náročnějším chováním nebo pro  ty, kteří vyžadují větší míru soukromí. Jde o naši první misi, při které jsme motivovali rodiče našich klientů, aby založili vlastní organizaci a finančně se podíleli na realizaci tohoto bydlení.

IŠ: Odlišuje od běžných forem, jaké jsou v České republice obvyklé. Kvůli stavebním a legislativním omezením jsme nuceni tento projekt klasifikovat jako kemp. To odráží potřebu přerodu myšlení o tom, jak by mělo vypadat vhodné bydlení pro osoby s postižením. Jde o to, aby rodiče měli možnost aktivně se podílet na tvorbě budoucnosti svých dětí a mohli využít své finanční zdroje. V tuto chvíli čelíme situaci, kdy se česká legislativa a společenské myšlení teprve začínají přizpůsobovat potřebám takového modelu. Přesto k tomu přistupujeme s optimismem a věříme, že postupně dojde k nezbytným změnám, které umožní realizaci takovýchto projektů bez větších právních překážek.

Helena Karanská
foto: archiv