21. 06. 2024

/

11 min. čtení

/

Quartier

21. 06. 2024

Zahrada od A do Z

Léto přináší nejen teplé sluneční paprsky a dlouhé večery strávené venku. Je to také období, kdy naše zahrady mohou doslova plodit chutě a vůně. Představte si zahradu jako zdroj čerstvých ingrediencí pro vaše kulinářské experimenty – od angreštu po zeleninu.

Už naše babičky věděly, že zahrada není jen oáza klidu a místo pro relaxaci, ale také nevyčerpatelný zdroj potravin přímo z přírody. Koncept jedlé zahrady má však kořeny ještě hlubší, sahající do dávných civilizací, kde spojení člověka s půdou bylo základním stavebním kamenem společnosti. V historii se setkáváme s rozmanitými přístupy k zahradničení, které odrážejí kulturní, ekonomické i klimatické podmínky jednotlivých období. Například ve středověku byly zahrady klášterů místem meditace a především zdrojem léčivých bylin a základních potravin pro mnišskou komunitu.

V 19. století pak průmyslová revoluce a urbanizace změnily vztah lidí k pěstování potravin. Zahrady se staly spíše luxusem a estetickým prvkem než nutností. Přesto se v různých obdobích historie vždy našli ti, kdo udržovali tradici jedlých zahrad, ať už z ekonomických důvodů nebo jako prostředek k udržení spojení s přírodou.

Dnešní obrození zájmu o jedlé zahrady lze chápat jako návrat k těmto kořenům. Lidé hledají cesty k udržitelnějšímu životnímu stylu, který respektuje přírodní zdroje a zároveň poskytuje prostor pro kreativitu a seberealizaci. Moderní jedlé zahrady kombinují tradiční zemědělské postupy s novými poznatky o ekologickém zahradničení, aby vytvořily systémy, které jsou produktivní, esteticky přitažlivé a v souladu s přírodou.

CO MŮŽE JEDLÁ ZAHRADA OBSAHOVAT?

Aromatizujte svůj život

Bylinky jako bazalka, oregáno, majoránka, kopr a máta jsou nejen základními stavebními kameny mnoha kulinářských děl, ale také dokáží nádherně provonět celou vaši zahradu. Tyto rostliny nevyžadují mnoho prostoru, a proto je lze snadno pěstovat i na menším kousku země nebo v květináčích na balkoně. Jejich přítomnost v jedlé zahradě přináší nejen užitek v kuchyni, ale také estetickou hodnotu díky jejich různorodé textuře a barvě listů.

Základ zdravých letních salátů

Zelenina jako cibule, saláty, špenát, rukola, cuketa nebo kapusta poskytují nekonečné možnosti pro přípravu rychlých a zdravých letních salátů. Tyto druhy zeleniny rychle rostou a nejsou příliš náročné na péči, což z nich činí ideální volbu pro začínající zahrádkáře. S trochou plánování můžete mít čerstvou zeleninu k dispozici po celé léto. Také rajčata, okurky, papriky, mrkev, česnek a brambory jsou jasnými favority pro každou letní jedlou zahradu. Tyto plody nabízí široké spektrum využití v kuchyni, od čerstvých salátů až po grilované pochoutky. Plodová zelenina vyžaduje více slunce a vody, ale odměnou za vaši péči bude bohatá úroda, která může zásobovat vaši kuchyni po mnoho týdnů.

Přivoň a sněz mě

Jedlé květiny přináší do kuchyně nový rozměr, ať už jde o vizuální krásu nebo o netradiční chutě. Mohou být použity k dekoraci pokrmů, přidání svěžesti a barvy na talíři, nebo dokonce jako hlavní ingredience v některých receptech. Například květy boráku s lehce okurkovou chutí jsou skvělé ve studených letních polévkách nebo jako ozdoba koktejlů. Měsíček lékařský s jeho mírně pepřovou chutí může oživit saláty nebo být použit jako náhražka šafránu pro přidání barvy do rizota.

Sladká tečka

Jahody, maliny, borůvky, meruňky nebo třeba angrešt jsou jen některé z možností, jak do vaší zahrady přidat sladkou tečku. Můžou být skvělým doplňkem nejen jako dezert, ale i jako originální součást slaných jídel.  A co když se vám podaří vypěstovat více, než dokážete okamžitě spotřebovat? Žádný problém. Přebytky lze snadno zpracovat zavařením nebo proměnit v lahodnou domácí marmeládu.

JAK NA TO?

Zvažte, co rádi jíte, a zkoumejte, kterým rostlinám se bude ve vašem lokálním klimatu nejlépe dařit. Není nic více frustrující , než když vaše tvrdá práce nepřinese očekávané plody. Ujistěte se, že vaše zahrada odpovídá vašim gastronomickým preferencím i klimatickým podmínkám. Nemusíte hned převracet celý svůj zahradní prostor vzhůru nohama. Začněte s několika vybranými druhy zeleniny nebo bylinek, které často používáte v kuchyni. To vám umožní postupně se učit a přizpůsobovat bez nekonečného množství práce najednou. Jakmile získáte více zkušeností a sebevědomí, můžete postupně rozšiřovat vaši jedlou zahradu. Kvalitní půda je základ. Využitím domácího kompostu zlepšíte její strukturu a obsah živin. A co víc, přispějete k snížení domácího odpadu. 

STERILUJTE

Dočkali jste se bohaté úrody? Skvěle. Nyní vás čeká její zpracování. Kvalitu potravin zachováte pomocí sterilace. Existují různé metody, z nichž každá je vhodná pro specifické druhy potravin. Jednou z nejběžnějších je sterilace pomocí tepla. Potraviny se plní do sklenic nebo lahviček a poté se tepelně zpracovávají v hrnci s vroucí vodou nebo ve sterilizačním zařízení. Tím se zajišťuje, že veškeré mikroorganismy, které by mohly být přítomny, jsou zničeny. Další možností je sterilace pomocí páry, která je často používána v průmyslovém zpracování potravin. Pára je účinná při zničení mikrobů a bakterií a umožňuje rychlé a efektivní sterilizování potravin a obalů. Moderní technologie také zahrnuje sterilizaci pomocí mikrovlnného záření nebo ultrafialového záření, které poskytují rychlou a účinnou sterilizaci bez potřeby ohřívání potravin.

ZAVAŘUJTE

Zavařování je tradiční metoda konzervace potravin, která umožňuje zachování čerstvosti ovoce, zeleniny a dalších potravinových produktů po dlouhou dobu. Tento proces spočívá v konzervování potravin ve sklenicích nebo lahvičkách naplněných sirupem, octem nebo jiným nálevem a následném tepelném zpracování, čímž se zajišťuje sterilizace potravin a zabránění jejich zkáze.

Proces zavařování zahrnuje několik kroků:

Ovoce nebo zeleninu důkladně očistěte a nakrájejte na požadované kousky. Připravte si nálev z vody, octa, cukru a případně koření nebo bylinek podle receptu. Naplňte sterilizované sklenice nebo lahvičky připravenými potravinami a zalijte je horkým nálevem. Sklenice s potravinami umístěte do hrnce s vroucí vodou nebo do sterilizačního zařízení a zahřívejte je po určitou dobu, aby byly potraviny sterilizovány a sklenice uzavřeny. Po dokončení tepelného zpracování sklenice zchlaďte na pokojovou teplotu a poté uložte na temné a suché místo.

PRVOREPUBLIKOVÁ MERUŇKOVÁ MARMELÁDA

1 kg zralých meruněk

750 g cukru

šťáva z jednoho velkého citronu

100 ml vody

V hrnci smíchejte připravené meruňky s cukrem, citronovou šťávou a vodou. Nechte postát asi 1 hodinu, aby se cukr rozpustil a meruňky pustily šťávu. Směs postavte na mírný oheň a pomalu přiveďte k varu. Během vaření pravidelně odstraňujte pěnu z povrchu. To je důležitý krok pro dosažení krásně čisté marmelády. Po zhruba 30 až 40 minutách vaření proveďte zkoušku ztuhnutí – kapku marmelády kápněte na studený talířek a nechte chvíli v chladu. Pokud se marmeláda stáhne a nestéká, je hotová. Hotovou marmeládu ihned plňte do předem sterilizovaných sklenic. Naplňte je téměř až po okraj, pečlivě uzavřete a nechte obrácené dnem vzhůru vychladnout.

ANGREŠTOVÝ KOLÁČ

200 g hladké mouky

100 g studeného másla

50 g cukru

1 vejce

špetka soli

500 g čerstvého angreštu

100 g cukru (případně více podle chuti)

2 lžíce kukuřičného škrobu

1 vanilkový cukr

Na drobenku:

100 g hladké mouky

50 g másla

50 g cukru

V míse smíchejte mouku s cukrem a špetkou soli. Přidejte nakrájené studené máslo a pracujte s ním, dokud směs nepřipomíná hrubou strouhanku. Přidejte vejce a rychle zpracujte do hladkého těsta. Těsto zabalte do potravinové fólie a nechte v chladničce odpočívat alespoň 30 minut. Angrešt omyjte, očistěte a odstraňte stopky a smíchejte ho s cukrem, kukuřičným škrobem a vanilkovým cukrem. V míse smíchejte mouku, cukr a máslo. Prsty udělejte drobenku. Těsto rozválejte a vložte do formy na koláč, vytvořte okraje. Na těsto rovnoměrně rozprostřete náplň z angreštu a posypte ji rovnoměrně drobenkou. Pečte v předehřáté troubě na 180 °C asi 45 minut,  dokud drobenka nezíská zlatavou barvu. Před podáváním nechte koláč  vychladnout, aby  náplň ztuhla. Podávejte jako vynikající letní dezert, ideálně s kopečkem vanilkové zmrzliny nebo se šlehačkou.

OLEJ Z JARNÍHO ČESNEKU A ROZMARÝNU

50 ml olivového oleje (extra panenského)

1 hrst čerstvých listů jarního česneku (medvědího česneku)

2–3 větvičky čerstvého rozmarýnu

1 lžička černých pepřových zrnek pro dodatečnou chuť (volitelně)

Listy jarního česneku důkladně omyjte a nechte oschnout. Rozmarýn opláchněte a jemně osušte. Ujistěte se, že obě bylinky jsou zcela suché, aby se předešlo tvorbě plísní v oleji. Aby olej vydržel co nejdéle, je důležité použít sterilizovanou sklenici. Sklenici sterilizujte vařením ve vodě po dobu 10 minut nebo pečením v předehřáté troubě na 160 °C po dobu 10-15 minut. Do sterilizované sklenice vložte připravené listy jarního česneku, rozmarýnové větvičky a případně černá pepřová zrnka. Olivový olej jemně zahřejte v hrnci na středně nízkou teplotu. Olej by měl být teplý, ale ne horký, aby nedošlo k poškození bylinek (ideálně do 60 °C). Teplý olej opatrně nalijte do sklenice s bylinkami. Ujistěte se, že bylinky jsou zcela ponořené v oleji. Sklenici uzavřete a nechte olej odpočívat na tmavém a chladném místě nejméně 1 týden. Tím se chutě bylinek plně uvolní do oleje. Po týdnu olej přeceďte přes jemné síto nebo gázu do čisté sterilizované sklenice, aby byly odstraněny veškeré bylinné materiály. Olej uchovávejte na chladném a tmavém místě. Používejte pro ochucení pokrmů.

Helena Karanská
foto: archiv

Další články

sponzorováno