

06. 12. 2024
/
5 min. čtení
/
Quartier
06. 12. 2024
Znovuzrození poutního místa
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově, malé vesnici skryté v srdci Orlických hor, je příkladem místa, které dostalo druhou šanci a stalo se symbolem obnovené naděje a víry. Je to místo, které nemá obdoby, a to nejen kvůli své historii, ale také díky současnému významu, který přesahuje hranice regionu. Nejde o žádné přehánění – pravdivost těchto slov mohou potvrdit všichni, kteří toto místo navštívili.
Neratov se stal významným poutním místem již od druhé poloviny 17. století. Hlavní zásluhu na tom měla milostná soška Panny Marie a pramen, který u kostela vyvěrá a je považován za léčivý. Původní kostel již nestačil zvyšujícímu se počtu poutníků, a tak bylo rozhodnuto o výstavbě nového barokního chrámu na kopci. Základní kámen tohoto nového kostela položil majitel panství Johann Karl z Nostitz-Rhieneck 14. srpna 1723 a vysvěcení proběhlo na svatého Bartoloměje 24. srpna 1733.
NEZNÁMÝ ARCHITEKT A STAVITELÉ
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově je skvostem barokní architektury, jehož autorství zůstává záhadou. I když jméno hlavního architekta není známé, odborníci se domnívají, že by mohl patřit do okruhu architektů, kteří v té době působili v regionu.
Jednou z teorií je, že za návrhem kostela mohl stát architekt z okruhu Giovanni Battisty Alliprandiho, italského architekta působícího v Čechách. Alliprandi, známý svou prací na barokních stavbách jako je kostel svatého Jana Nepomuckého v Želivě, měl kolem sebe řadu následovníků a žáků, kteří by mohli být autory tohoto kostela. Přímé důkazy však chybí, a tak autorství zůstává otevřené spekulacím.
Historické záznamy uvádějí, že prvním stavitelem kostela byl Carl Antoni Reina. Reina však tragicky zahynul při pádu z lešení během stavby, což zanechalo projekt nedokončený. Je možné, že právě on vytvořil původní návrh, podle kterého stavba začala, ale jeho smrt znamenala, že nemohl svůj projekt dokončit.
Po smrti Reiny převzal vedení výstavby Jakub Ondřej Carow, schopný stavitel, který dokončil kostel podle původních plánů. Carowova práce byla zásadní pro úspěšné dokončení stavby a zajistila, že kostel mohl být vysvěcen v roce 1733.
TRAGÉDIE A OBNOVA
Rok 1945 byl pro kostel osudným – po zásahu střelou Rudé armády vyhořel. Pokusy o obnovu byly zmařeny nedostatkem financí a za komunismu bylo dokonce rozhodnuto o jeho demolici. Demolice však nikdy neproběhla, protože prostředky určené na zbourání byly použity na převoz rokokového schodiště.
V roce 1992 se podařilo kostel zapsat na seznam kulturních památek. Obnova začala ještě předtím – 15. srpna 1990 se zde konala první pouť na svátek Nanebevzetí Panny Marie, čímž byla obnovena zapomenutá poutní tradice.
POSTUPNÁ REKONSTRUKCE
Od té doby probíhá intenzivní rekonstrukce kostela. V roce 2003 bylo obnoveno průčelí, věže a hodiny, o rok později proběhla sanace vnitřního zdiva a oprava fary. V roce 2007 dostal kostel svou pověstnou skleněnou střechu, v roce 2008 byly obnoveny střešní římsy. Postupně se opravila dlažba, kůr a vstupní schodiště.
Od roku 2013 je kostel postupně vybavován novými prvky liturgického vybavení. V roce 2018 došlo k další rekonstrukci průčelí kostela, kterému byl vrácen původní barokní vzhled. Pokus o navrácení rokokového schodiště byl soudně zmařen, a proto bylo vybudováno nové schodiště. Na věže se vrátily barokní báně a ve věžích se opět rozezněly zvony, vše vytvořené podle původního návrhu.
KOSTEL, KTERÝ NIKDY NEZAVÍRÁ
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je otevřený stále a všem, nikdy se nezavírá. „Na co kostely, které jsou zavřené,“ říká farář Josef Suchár, který je jedním z hlavních iniciátorů obnovy kostela.
Na obnově kostela se podílí Sdružení Neratov, z. s., společně s Římskokatolickou farností Neratov. Sdružení vzniklo s cílem obnovit nejen kostel, ale i celý region. Jeho členové se věnují širokému spektru aktivit – od rekonstrukce historických památek přes organizaci kulturních a společenských akcí až po sociální služby.
Dnes je kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově moderním symbolem víry a naděje. Jeho skleněná střecha, která umožňuje přímý pohled na nebe, symbolizuje otevřenost a spojení mezi zemí a nebem. Kostel není jen památkou minulosti, ale živým centrem duchovního života, kde se pravidelně konají bohoslužby, svatby, koncerty a další kulturní akce.
Obnova kostela má zásadní přínos pro celý region. Neratov se stal cílem poutníků, turistů a milovníků historie z celé České republiky i ze zahraničí. Příliv návštěvníků přináší ekonomické oživení a podporuje rozvoj místních podniků a služeb. Kostel se stal symbolem toho, že i místa, která se zdají být ztracená, mohou znovu rozkvést a přinášet naději a inspiraci.
Helena Karanská
foto: Michaela Sonntágová










