25 let Pardubického kraje

Za čtvrt století od svého vzniku prošel Pardubický kraj dlouhou cestu od „hejtmanského hlavičkového papíru“ k modernímu regionu s rozvinutým zdravotnictvím, dopravní infrastrukturou a kulturním dědictvím. V rozhovoru se současným hejtmanem Martinem Netolickým a radním Romanem Línkem, který jako první hejtman stál u zrodu novodobého Pardubického kraje, se dozvíte o největších výzvách při budování krajské samosprávy, klíčových krajských investicích za dobu existence i o tom, proč dodnes bojují za spravedlivější rozdělení peněz mezi kraje.

Pane radní, co bylo největší výzvou při vzniku Pardubického kraje v roce 2000?

Línek: V letech 1960-1990 jsme byli součástí Východočeského kraje s krajským městem Hradec Králové. V roce 2000 jsme tedy začínali v mnohém od nuly a mou hlavní zbraní byl ze začátku jen hejtmanský hlavičkový papír. Teprve postupně mizel stav, kdy existovaly kraje I. a II. kategorie. Oboustranné vztahy s královéhradeckou krajskou samosprávou dnes ale považuji za dobré a partnerské. Snad k tomu přispěl i fakt, že první setkání hejtmanů a vznik Asociace krajů České republiky se před 25 lety uskutečnilo na Labi, na lodi Arnošt z Pardubic, a pozvánku podepsal spolu se mnou i hejtman z „rivalského“ Královéhradeckého kraje Pavel Bradík.

Jaké byly tehdy hlavní cíle krajského zřízení a podařilo se je naplnit?

Línek: Téměř všechny evropské země mají mezi státem a obcemi jeden nebo i dva stupně územní veřejné správy. U nás byl obnoven krajský mezistupeň 10 let po sametové revoluci. To, co jde spravovat na místní úrovni, spravují dnes obce, například ve školství to jsou mateřské a základní školy. To, co se týká většího území, spravují kraje, v tomto případě střední školy. A to, co využívají občané celého státu, pak vláda prostřednictvím svých ministerstev, tady se to týká vysokých škol. A to se nezměnilo. Samosprávy krajů mají kompetence v oblastech zdravotnictví, dopravy, školství, sociální péče, kultury a celkového rozvoje regionu.

Jak se vůbec změnila role krajů od jejich vzniku po současnost?

Línek: Dnes kraje a krajské úřady tvoří spolu s pověřenými městy základní kameny veřejné správy v České republice. To zpočátku tak úplně nebylo. Kraje po svém vzniku nejprve neměly vlastní příjmy a postupně se to legislativně řešilo. S odstupem je jasné, že základní algoritmus, který tehdy ministerstvo financí pro rozdělení daňových příjmů mezi kraje použilo, byl nespravedlivý. Dnes se tato nespravedlnost stává velkým politikem.

Pane hejtmane, vy dlouhodobě upozorňujete právě na nespravedlivé rozdělení financí mezi kraje. Jaký dopad to má na Pardubický kraj?

Netolický: O změnu rozpočtového určení daní (RUD) usilujeme společně s dalšími regiony už několik let, protože je nutné narovnat letitou nerovnost v příjmech mezi srovnatelně velkými kraji. Není možné, aby byly tak propastné rozdíly mezi obdobně velkými kraji, které však mají zajišťovat obdobný rozsah služeb pro občany. V našem případě by změna znamenala posílení rozpočtu až o 1,4 miliardy korun. Je nutné dodat, že přesně víme, na jaké aktivity v rámci území bychom je použili. Pokud letos investujeme do rekonstrukcí silnic 600 milionů korun, s novým rozpočtem by to mohlo být minimálně 1,1 miliardy. Chtěli bychom také urychlit opravy 38 mostů ve špatném stavu a odstranit deset mostních provizorií. V oblasti zdravotnictví je naší prioritou nová lůžková část Svitavské nemocnice za 1,1 miliardy korun. Chceme také rozvíjet Orlickoústeckou nemocnici a Pardubickou nemocnici. Změna RUD by nám umožnila investice urychlit bez nutnosti čekat na dotace nebo zvyšovat krajský dluh.

Co považujete za nejdůležitější pro rozvoj kraje za posledních 25 let?

Línek: Z mého pohledu je podstatné, že v kraji je po celou dobu jeho existence značná kontinuita. Mohu to objektivně posoudit, protože jsem asi jedním z mála, kdo působí v krajské radě na různých pozicích celých 25 let. Noví členové rady smysluplně navazují na práci těch minulých. A to umožňuje kraji využívat připravené projekty ke spolufinancování z Evropské unie i odjinud, rozvíjet vize a cíle a celkově region posouvat dopředu.

Netolický: Významných investic za 25 let fungování kraje bylo velké množství. Zcela zásadní jsou pavilony s centrálním urgentním příjmem v Pardubické a Orlickoústecké nemocnici. Zapomenout nesmíme ani na psychiatrické pavilony v Pardubicích a ve Svitavách, řadu moderních výjezdových základen zdravotnické záchranné služby, opravené a moderně vybavené střední školy, obchvaty Chvaletic, Kojic, Dašic, Rokytna a Býště. Takto bych mohl pokračovat dlouhým výčtem. Samozřejmě bychom nebyli schopni tyto stavby financovat bez výrazného přispění Evropské unie, na což se mnohdy zapomíná.

Línek: Myslím, že kromě stavebních investic, jsou velmi podstatné také investice do transformace péče o ohrožené děti a do pobytových služeb pro osoby s mentálním postižením a s duševním onemocněním. Jsme jedním z mála krajů v republice, který se po vzoru vyspělých zemí v Evropě vydal cestou pryč z ústavů a ústavních dětských domovů a směřuje se všemi službami do prostředí co nejblíže tomu rodinnému.

Když se ohlížíte, co považujete za svůj největší úspěch v práci pro Pardubický kraj?

Línek: Za nejdůležitější věci, na kterých jsem se osobně podílel, považuji sloučení pěti krajských nemocnic do jedné akciové společnosti a jejich oddlužení, úspěšný zápis Krajiny koní v Kladrubech nad Labem na seznam UNESCO a také výrazný pokrok při obnově památek a rozvoji kulturních institucí v celém území kraje. Jmenovitě by chtěl zmínit koupi a rekonstrukci hlavní budovy Automatických mlýnů pro Gočárovu galerii a celkovou obnovu Zámku Pardubice, která vyvrcholí v následujících letech.

Netolický: Za velký úspěch považuji stabilizaci a rozvoj krajského zdravotnictví. To bylo dříve v hlubokých finančních ztrátách a rozdělené do pěti samostatných nemocnic. Díky vytvoření jedné akciové společnosti můžeme investovat do rozvoje přístrojové techniky, ale především nových pavilonů, ve kterých můžeme poskytovat kvalitní medicínu 21. století. Jsem také hrdý na to, že patříme mezi kraje, které nejlépe využívají možnosti evropských fondů pro svůj rozvoj. Osobně jsem rád také i za projekty, které možná neocení všichni, ale z mého pohledu jsou také důležité. Jedná se na příklad o rozvoj dělostřelecké tvrze Bouda, pravidelné jízdy parních vlaků, přípravu železničního muzea v Dolní Lipce. Jsem však rád za každý krajský projekt, který je pozitivně vnímán veřejností.

A před jakými výzvami Pardubický kraj aktuálně stojí?

Netolický: Samozřejmě bych si velmi přál, abychom měli k dispozici spravedlivé peníze pro náš kraj, které bychom mohli investovat od Kojic až po Jevíčko či Králíky. V nejbližším období chceme zahájit a úspěšně dokončit velký investiční projekt ve Svitavské nemocnici a pokračovat v rozvojových plánech, které máme připravené pro stávající období krajské samosprávy.

Otázka na závěr: Co je podle vás hlavní předpoklad pro dobrý výkon hejtmanské funkce?

Línek: Hejtman musí mít vize, ale pro ně potřebuje získat i ostatní. Sám toho tolik nezmůže jako při dobré spolupráci s celou samosprávou i s úředníky. Politici se mohou měnit, klíčoví úředníci ale mají zůstat a garantovat smysluplné pokračovaní v připravených projektech.

Netolický: Především je důležité si ve všech ohledech zachovat zdravý rozum a úsudek. Nenechat se „zblbnout“ funkcí a zachovat si kolem sebe okruh lidí, kteří vám nastavují zrcadlo. Pokud vás pohltí prostředí, je to cesta do pekla. Člověk musí zůstat sám sebou.