

16. 06. 2023
/
10 min. čtení
/
Quartier 27
16. 06. 2023
Hackni sebe sama!
Co si představíte, když se řekne biohacking? Pokusy na lidech? Nebudete tak daleko od pravdy. Tyhle jsou ale zcela dobrovolné a tzv. biohackeři je na sobě provádějí sami. A ještě s gustem. Usínají s prsteny vyhodnocujícími spánek, televizi sledují v červených brýlích, přerušovaně se postí. A co si od toho slibují? Víc energie, vyšší produktivitu, ale také silnější imunitu, rychlejší metabolismus, lepší paměť nebo dlouhověkost.
Jedno z nejhledanějších slov uplynulých let na Googlu představuje fenomén, který si získává čím dál víc nadšenců. Slovníky ho popisují různě, třeba jako „lidi, kteří vědomě manipulují svůj mozek a tělo ve snaze zvýšit vlastní výkon mimo možnosti konzervativní medicíny.“ Sami biohackeři však své snahy popisují o poznání poetičtěji jako: „umění a vědu změnit prostředí okolo sebe a uvnitř sebe, a dosáhnout tak plné kontroly nad vlastní biologickou podstatou sebe sama.“
NIC NOVÉHO POD SLUNCEM?
„Nabourat“ v pozitivním smyslu vlastní biologii se přitom lidstvo pokouší už věky. Biohackingem se totiž dá označit i prosté pití kávy, užívání vitamínů nebo doplňků stravy a vědomý pravidelný pohyb. Pravdou ale je, že v posledních letech se tento fenomén posunul na úplně novou úroveň. Touha cítit se prostě a jednoduše líp, zvládnout větší zátěž a moct si toho víc užít se v dnešní zrychlené době postupně zařadila na pomyslné nejvyšší příčky lidských potřeb. Kdo chce víc, nechce ztrácet čas – nemocemi, stresem nebo únavou.
MEDICÍNA VS. BIOHACKING
Jak moc se biohacking liší od tradiční medicíny? Záleží na úhlu pohledu, některé metody biohackingu jsou totiž staré jako lidstvo samo a s tradiční medicínou si téměř podávají ruce. Minimálně o sobě dobře vědí. Je to například meditace, různé druhy půstu, otužování či saunování… Najdou se ale i takové, které jsou doslova vědeckými a technologickými výstřelky a v kontextu lidské populace mají skutečně ambice (a předpoklady) prodlužovat životy. Vezměme si za příklad takové saunování. Tisíce let ověřená metoda relaxace, regenerace a péče o zdraví. Ostatně její blahodárné účinky na lidskou imunitu, odolnost a psychiku už byly mnohokrát vědecky ověřeny. Biohacking jde dál, a tak už dnes není výjimkou pravidelně odpočívat v sauně s infračerveným zářením, které detoxikuje tělo, urychluje obnovu buněk a bojuje proti stárnutí kůže. Prokazatelně.
JE TO NEBEZPEČNÉ?
I u biohackingu platí, že všeho moc škodí. Vyznavači tohoto trendu mohou mít z podstaty věci sklon k extrémům a v takový moment je třeba zpozornět. Lidské tělo má své limity. Hazardem se biohacking stává ve chvílích, kdy se potká s pocitem zoufalství či extrémní soutěživostí. Lidé, kteří dlouhodobě trpí bolestmi a tradiční medicína jim nedokáže pomoci, mají větší tendenci překračovat zdravé hranice. To samé platí pro jedince, kteří se definují vlastním výkonem, a přehnaná touha být ještě chytřejší, bdělejší a výkonnější může vést k fatálním následkům.
JAK NA „HACK“?
Co všechno v lidském těle lze „hacknout“? Sledovat, vyhodnocovat a vylepšovat můžete třeba spánek, pohyb, výživu nebo obecnou odolnost. Vybrali jsme pár nejzajímavějších metod, včetně tipů, jak je na sobě bezpečně vyzkoušet. Ostatně, ideální čas začít je právě na jaře!
SPÁNEK
Kdy jste se naposledy probudili skutečně odpočatí, plní energie a nadšení do nového dne? Třeba byste taková rána spočítali na prstech jedné ruky, možná byste dokonce museli drahnou chvíli pátrat v paměti. Kvalitní spánek je přitom základ pro optimální fungování našeho organismu. Jeho dlouhodobý nedostatek má negativní vliv vlastně na cokoli si vzpomenete – může vést ke vzniku kardiovaskulárních nebo metabolických onemocnění, hrozí vypadávání vlasů, snížená imunita i plodnost a výrazným strašákem jsou psychické problémy včetně depresí. Důležitá je přitom nejen délka, ale také kvalita spánku. Biohackeři se na tak důležitou fázi dne připravují již několik hodin předtím, než se zachumlají do peřin. Trik je v tom nevystavovat se škodlivému modrému světlu z obrazovek, které brání přirozenému vylučování melatoninu – tzv. hormonu spánku. Pokud si nechcete nechat ujít večerní sledování filmu nebo se nevyhnete pozdní práci na počítači, doporučuje se nasadit speciální brýle, které škodlivé záření filtrují. Dalším tipem je vynechání odpolední (a večerní) kávy, vytvoření spánkové rutiny (dvacetiminutovka čtení, meditace nebo teplá lázeň) a dodržování pravidelného času usínání a vstávání. I o víkendech. Pomyslným vrcholem optimalizace spánku jsou různé spánkové aplikace a nástroje, které dokážou monitorovat a posléze vyhodnotit délku a kvalitu každého šlofíka. Můžete tak svůj spánek sledovat v rámci měsíčních i ročních přehledů a z poskytnutých dat dokonce vysledovat, kdy na vás takzvaně „něco leze“.
SVĚTLO
Světelná terapie je v souvislosti se spánkem často skloňována nejen v biohackingu. Ovlivňuje nejen samotné spaní, ale také naši psychickou pohodu a množství energie. Viditelné světlo se skládá z elektromagnetických vln v rozmezí 390 nm až 760 nm. Podle jejich zastoupení v paprsku světla vnímáme barvu a intenzitu – zda je teplé, či studené. Každý z nás má v sobě biologické hodiny, které ovlivňují naše nastavení pomocí cirkadiánního rytmu. Ten nám zjednodušeně říká, kdy spát a kdy bdít. Řídí ho právě světlo. Pro denní osvětlení proto volte tzv. plnospektrální světlo. Takové žárovky kopírují v maximální možné míře vlnový profil slunečního světla v jeho viditelné části. Nevyrobí vám sice vitamín D, i tak se ale pyšní řadou pozitivních benefitů hlavně co se nálady a soustředění týče. Pro večerní osvětlení se naopak zajímejte o osvětlení bez modré složky a sáhněte po příjemném žlutém teplém světle, které připomíná oheň. Zkrátka takový malý návrat do minulosti.
VÝŽIVA
V rámci stravování je biohacker skoro každý – ostatně, kdo kdy nevyzkoušel nějaký typ diety, vitamínů či doplňků stravy? Výživa přitom zdaleka neovlivňuje jen ručičku na váze… Mezi oblíbené „hacky“ v jídelníčku patří vynechání vysoce průmyslově zpracovaných potravin, omezení či úplná absence cukrů, preference raw stravy, vegetariánství či veganství. Čím dál častěji se také lidé hlásí k maximální konzumaci lokálních a sezonních potravin, což má jejich tělo vrátit „ke kořenům“. Co se týká půstů, někteří například zařazují dva dny v týdnu, kdy markantně sníží energetický příjem (nebo nejí vůbec) a zbylých pět dní se stravují běžně. Testují se také půsty v rámci jednoho dne, kdy biohackeři praktikují různá časová okna, např. 16 hodin hladoví a během 8 hodin splní svůj nastavený energetický příjem – nehledě na druh konzumovaných potravin.
POHYB
Fyzická aktivita se úzce pojí s naší výkonností a zdravím a její efekt si na sobě můžeme snadno otestovat. Pohyb je našemu tělu přirozený a pojí se s ním množství benefitů. Volte takový, který vás bude bavit, abyste se do něj nemuseli nutit. Pozitivní motivace je klíčová – i kdyby mělo jít jen o procházky. Každý chytrý telefon dnes disponuje krokoměrem, takže můžete pohodlně sledovat, kolik toho za den urazíte. Sofistikovanější aplikace vám ve spolupráci s chytrými hodinkami či náramkem dokážou změřit výkon jakékoli aktivity – ať už se rozhodnete pro běh, plavání či kolo.
OTUŽOVÁNÍ
Nemusíte se hned nořit do lázně plné kostek ledu, pro začátek postačí krátké sprchovací seance studenou vodou. Zvykejte si pomalu, nejdřív chodidla, po týdnu celé nohy a další týden už si stoupněte pod osvěžující proud celí. Muži ocení prokazatelně vyšší hladinu testosteronu, ženy zase podporu krevního oběhu, který zvyšuje pružnost a projasnění pokožky. Všichni bez rozdílu uvítají silnější imunitu, rychlejší regeneraci svalů a lepší spánek.
HUDBA
Zvuky, které slyšíme, výrazně ovlivňují naši mozkovou aktivitu. Tu lze bezpečně změřit a z tvaru vln určit, zda se cítíme ospalí, soustředění nebo ve stresu. Je prokázáno, že tuto aktivitu můžeme ovlivnit zvukovými vlnami, které se s těmi mozkovými synchronizují. Hudba, kterou posloucháme, tak může významně ovlivnit naši náladu, výkon a míru soustředění. Existují dokonce různé aplikace, kde si můžete vybrat speciálně namixovaný playlist vhodný k aktivitě, kterou právě děláte. Schválně, jaká hudba je vhodná pro relax, hodinu jógy nebo soustředěnou práci na počítači?
Autor: Michaela Mikysková
Foto: archiv