Nejdřív musí vejít žena. Ne její řasy

Jano, řasám se věnujete už od roku 2009, tedy od doby, kdy se jejich prodlužování začínalo výrazněji dostávat do širšího povědomí. Co vás k tomuto oboru původně přivedlo – a kdy jste pochopila, že se z něj stane vaše profesní cesta?

K řasám jsem se dostala díky mamce. Jednoho dne přišla s tím, že slyšela o jejich prodlužování a že by to bylo úžasné, jenže tehdejší ceny byly opravdu vysoké. A protože je moje mamka velmi praktická žena, řešením bylo, že si udělám kurz já. Díky dobře nastavené reklamě jsem měla od prvního dne v salonu klientky objednané na měsíc a půl dopředu. Od té doby nebylo cesty zpět.

Vaší filozofií je elegantní krása, preciznost a bezpečnost. Zároveň otevřeně říkáte, že klientce nesplníte každé přání, pokud by podle vás jejím řasám nebo výslednému vzhledu neprospělo. Je schopnost říct klientce „tohle vám neudělám“ jedním ze znaků skutečného profesionála?

Řekla bych, že ano. Skutečný profesionál by neměl udělat něco, pokud ví, že by tím mohl poškodit přírodní řasy nebo že klientce výsledek nebude slušet. Klientka je zároveň vizitkou naší práce. Možnost říct „tohle vám neudělám“ si většinou může dovolit stylista, který už má vybudovanou klientelu – a za tou zpravidla stojí kvalitní práce, doporučení a skvělé recenze.

Sociální sítě občas svádějí k tomu, že krása musí být výrazná. Vy naopak kladete důraz na přirozenější a individuální výsledek. Jak poznáte, kdy už je podle vás efekt příliš?

Na to mám velmi jednoduchou odpověď. Když klientka vejde do místnosti, první musí vejít ona, ne její řasy. Řasy by vždy měly pouze podtrhnout krásu ženy, ne se stát její dominantou. Současné trendy navíc přirozenosti přejí, i proto je dnes tolik oblíbený například korejský lash lift.

Když k vám přijde žena poprvé a řekne jen: „Chci vypadat lépe, ale nechci, aby bylo poznat, že mám umělé řasy,“ co všechno při výběru výsledného efektu sledujete?

Už tahle věta napovídá, jakou techniku zvolit. Vybírám odstín řas podle barvy vlasů a tónu pleti. Zatímco jinde pracují pouze s černými řasami, já je naopak používám výjimečně. Sleduji tvar očí, jejich vzdálenost, posazení a případné asymetrie. Každá žena je jiná a právě tyhle detaily rozhodují o tom, jak výsledek přizpůsobit.

Na mezinárodních soutěžích jste získala sedmnáct prvních míst a dnes sama usedáte v porotě. Co pro vás znamenal přechod na druhou stranu?

Být porotkyní je pro mě oceněním let práce. Ještě víc si toho vážím jako nezávislá stylistka, protože v porotách často zasedají majitelé sponzorských značek. Zároveň je to role, ve které musí být člověk k soutěžícím férový a současně je dokázat motivovat.

Důvěru vám dávají i samotné značky – některé jejich produkty testujete ještě před uvedením na trh. Promítá se tahle zkušenost do vašich školení a vystupování na konferencích?

Rozhodně. Průběžné vzdělávání je pro mě základ – každý rok absolvuji desítky školení, konferencí a workshopů. Když mi navíc firma svěří produkt ještě před uvedením na trh a chce znát můj názor nebo mě požádá i o prezentaci svého produktu, vnímám to jako velký projev důvěry v moje zkušenosti a úsudek. Díky tomu mi projde rukama velké množství materiálů i technologií, což využívám nejen při školeních a odborných akcích, ale i při práci s klientkami v salonu.

Kromě práce s klientkami školíte další lash stylistky. Na vašich kurzech ale nejde jen o techniku – řešíte také prezentaci a budování vlastní značky. Proč podle vás dnes nestačí být ve svém oboru „jen“ technicky dobrá?

Můžete být nejlepší stylistkou, ale pokud o vás nikdo neví, k čemu to je? Konkurence je dnes obrovská a v takovém množství salonů je těžké se odlišit. Nejde ale jen o to být vidět. Důležité je vybudovat si u klientky takovou důvěru, aby se vám chtěla svěřit do rukou.

Původně jste se vyučila reprodukční grafičkou pro média a dnes kromě salonu vytváříte také beauty obsah. Myslíte, že vám právě tento obor pomohl vybudovat vlastní rukopis i v práci s řasami?

Určitě. Velkou roli u mě hraje kreativita. Potřebuji pořád něco vymýšlet, zkoušet a dělat věci jinak než ostatní. Díky grafice se navíc poměrně rychle učím pracovat v nových programech a aplikacích, kterých dnes při podnikání využíváme čím dál víc.

Práce lash stylistky je vlastně poměrně intimní – s klientkou trávíte dlouhou dobu v těsné blízkosti a často si během návštěv začnete povídat i o věcech, které s řasami nemají vůbec nic společného. Jsou pro vás vztah a důvěra mezi stylistkou a klientkou stejně důležité jako samotný výsledek?

Rozhodně! Řekla bych, že mezi stylistkou a klientkou platí něco jako lékařské tajemství. Vím o prvním rande dřív než kamarádky a kolikrát mám pocit, že žiju s jejich muži, vychováváme spolu děti – a ony to mají s mým životem určitě podobně. Někdy si říkám, že kdyby některá z nich zakopala manžela v lese, budu jediná, kdo bude vědět, kam mu nosit květiny. (smích)

Profesně jste známá precizností a kontrolou každého detailu, ve volném čase ale vyrážíte na frame up nebo high heels. Je právě tanec místem, kde můžete perfekcionismus odložit – nebo jste člověk, který chce mít dokonale zvládnutý i poslední krok?

Perfekcionismus se ve mně bohužel nikdy nezapře. Tanec mi ale dovolí vypnout od tlaku, který s sebou podnikání v beauty oboru přináší, a na chvíli vystoupit ze všech rolí – podnikatelky, organizátorky, mámy i manželky. A když potřebuji ještě víc zpomalit a načerpat energii, mizím do přírody.

Autor: Gabriela Urbánková Daňková
Foto: archiv