Tým není součet jmen. Je to nastavení, které rozhoduje zápasy

Když jste do Hradce přišel, nebyla to úplně komfortní situace. Jak náročné je převzít tým uprostřed rozjeté sezony a vtisknout mu vlastní rukopis?

Byla to pro mě nová zkušenost, protože jsem tým v průběhu sezony přebíral poprvé. Navíc situace nebyla ideální, bylo cítit určité napětí i nervozitu. Na druhou stranu jsem Hradec sledoval už předtím, takže jsem měl představu o jeho kvalitě. Věřil jsem, že ten tým má potenciál. Klíčové pro mě bylo hned od začátku nastavit prostředí – zlepšit atmosféru, nastavení hráčů. A pak přišly první výsledky, které nás uklidnily a umožnily začít systematicky pracovat.

Vaše trenérská filozofie stojí na týmovosti. Co si pod tím má čtenář představit v praxi?

Fotbal je kolektivní sport, bez týmovosti to nefunguje. Hledám hráče, kteří jsou ochotní pracovat pro celek v jakékoli roli. Důležitý je charakter. Chceme kluky, na které je spoleh, kteří dokážou pomoct týmu v každé situaci. Zároveň se snažíme maximálně využít jejich silné stránky a zasadit je do jasně daného herního konceptu. Když hráči vědí, co se od nich očekává, a ten proces se opakuje v každodenním tréninku, začíná to dávat smysl.

Sezona přinesla historicky nejvyšší bodový zisk. Je to potvrzení správně nastavené cesty, nebo výsledek konkrétních změn?

Je to kombinace obojího. Trenér potřebuje čas, aby si tým mohl postupně skládat podle svých představ. To se nám povedlo. Nechtěl jsem před sezonou mluvit o konkrétních umístěních, důležité bylo zlepšení. A to přišlo. Tým jsme dobře doplnili, postupně jsme zvyšovali kvalitu a stabilitu výkonů. Dnes ten výsledek vnímám jako důsledek dlouhodobé práce.

Kde vidíte největší rozdíl oproti předchozí sezoně?

Jednoznačně v mentální stránce. V minulosti jsme měli zápasy, které nás mohly posunout, ale nezvládli jsme je. Letos jsme ty klíčové momenty dokázali překlopit na naši stranu. To je obrovský rozdíl. K tomu samozřejmě pomohli i hráči, kteří přišli a zvýšili kvalitu, ale ten největší posun vidím v hlavě. V tom, že tým uvěřil, že ty zápasy může zvládnout.

Vaše kariéra vedla přes České Budějovice i Jablonec. Co jste si z těchto angažmá přinesl do Hradce?

Zkušenost. A hlavně schopnost sebereflexe. Když jsem začínal, dělal jsem spoustu věcí jinak, dnes bych je neopakoval. Člověk se učí, jak vést tým, jak komunikovat, jak reagovat v různých situacích. Důležité je mít kolem sebe kvalitní realizační tým a umět s ním pracovat – být náročný, ale zároveň férový. A také si umět vyhodnotit chyby. To mě posunulo asi nejvíc.

Moderní fotbal je stále víc o datech a analytice. Jak velkou roli hrají ve vaší práci?

Velkou, ale musí dávat smysl. Data jsou nástroj, ne cíl. Využíváme je tak, aby pomáhala týmu – aby hráčům dávala konkrétní informace, které dokážou přenést do hry. Některá čísla mohou být zavádějící, proto je důležité s nimi pracovat správně. Když se to podaří, dokážou výrazně posunout jak jednotlivce, tak celý tým.

Když se na to podíváme z nadhledu – kam může Hradec Králové ještě vyrůst?

Každý posun začíná u malých kroků. Nemám rád velká prohlášení o cílech, protože fotbal je nevyzpytatelný. Důležité je mít krátkodobé cíle, zvládat jeden zápas po druhém a postupně se zlepšovat. Když tenhle proces funguje, výsledky přijdou. A s nimi i příležitosti posunout se dál.

Když se ohlédnete za posledními měsíci, co vám osobně tahle etapa dala?

Obrovskou zkušenost a potvrzení, že cesta, kterou jsme si nastavili, má smysl. Vidíte, jak se tým posouvá, jak zvládá těžké momenty, jak roste. A to je pro trenéra asi největší odměna. Protože výsledky jsou důležité, ale to, co za nimi stojí, je ještě důležitější.

Autor: Gabriela Urbánková Daňková
Foto: archiv