Umění jako vášeň, status i investice

Lidé začínají více sbírat umění. Je to spíš emocionální záležitost, společenský status nebo investiční příležitost?

Vždy jde vlastně o kombinaci všech faktorů. Když s někým mluvím o umění, téměř nikdy neuslyším: „Kupuji to čistě jako investici.“ I ti nejracionálnější investoři mají ke sbírce nějaký vztah, byť třeba estetický nebo intelektuální. Ale pak jsou tu i lidé, kteří sbírají srdcem, a až zpětně zjistí, že jejich sbírka má zajímavou finanční hodnotu. A ano, společenský status v tom často hraje roli – kvalitní sbírka, velká či malá, je prostě vaší dobrou vizitkou.

Zmiňujete osobní vztah. Proč je tak důležitý?

Podle mě se jedná o klíčový prvek při nákupu umění. Pokud si ke svému sbírkovému kousku nevybudujete vztah, snadno se ho zbavíte, až přijde první cenová turbulence. Ti nejlepší sběratelé ale kupují umění, které je oslovuje i mimo investiční kalkulaci – a paradoxně to pak bývají i ta nejhodnotnější díla v jejich sbírce.

Mnoho lidí si myslí, že sbírání umění je jen pro bohaté. Je nutné mít vysoký rozpočet?

Ne, naopak, to je jen častý mýtus. Samozřejmě, pokud chcete získat rovnou Picassa, nebude to rozhodně levné. Ale dá se začít i jinak – grafikami, např. z výstavního projektu Grafika roku, limitovanými edicemi nebo díly mladých autorů. Pokud se stále obáváte rovnou vstoupit do vod sběratelství výtvarného umění, můžete vyzkoušet frakční obchodování na on-line investiční galerii. Nestane se z vás sice jediný vlastník uměleckého díla, budete „jen“ jeho spoluvlastníkem a budete spekulovat na jeho zhodnocení, ale rozhodně získáte profesionální přístup, odbornou znalost a hlavně, budete již jen krůček k vlastním nákupům. Klíčem k úspěchu je tedy kupovat kvalitně, ne draze. Když člověk ví, co dělá, může za rozumné peníze postavit velmi zajímavou sbírku nebo mít kvalitně zainvestováno ve výtvarném umění.

Jak a kde tedy začít, pokud nemám žádné zkušenosti?

Nejdřív je potřeba vytvořit si vlastní názor na to, o co chci obohatit svou domácnost či sbírku. Není v tom nic tajemného ani odborného. Stačí chodit na výstavy ve vašem okolí a neopomenout i ty v jiných městech či v zahraničí, sledovat on-line aukce, sledovat sociální sítě galerií nebo mluvit s odborníky. Ale hlavně – nedělat impulzivní nákupy jen proto, že něco vypadá „cool“. Mám rád sběratele, kteří sbírají konceptuálně – tedy ne nahodile, ale s nějakou vizí. Po počátečním průzkumu a nabytí informací by si tedy člověk měl říct: Chci sbírat české poválečné umění? Nebo mladé současné umělce? Nebo mě zajímá art brut nebo pop art? V zásadě ale je vždy dobré si najít spolehlivé poradce, protože umění je složitá disciplína a znalosti zde hrají zásadní roli.

Dílo od mladého začínajícího umělce – je to risk, nebo příležitost?

Obojí. Když vsadíte na správného autora, může to být jackpot. Ale je to běh na dlouhou trať. Ne každý umělec, o kterém se dnes mluví, bude relevantní i za dvacet let. Dobrým signálem je, když si díla mladého umělce vybírají špičkové galerie, když je poptávka po jeho tvorbě vyšší než nabídka a když ho kupují renomovaní sběratelé.

Co dělá z uměleckého díla dobrou investici? Podle čeho se rozhodujete?

Já se dívám na několik věcí. Primární je osobnost autora, jeho postavení na trhu, osobní historie či galerie, které ho zastupují. Je třeba dohledat autorovu prodejní historii, např. jak se jeho díla prodávají na aukcích a jaký je jejich cenový vývoj. Zkoumám také, zda je vybrané dílo klíčové v rámci autorovy tvorby. Z hlediska vnějších vlivů jsou zajímavým aspektem i aktuální tržní trendy, tj. kam se pohybuje zájem sběratelů. Každý z těchto faktorů sám o sobě něco napoví. Ale to, co je nejpodstatnější, je fakt, že investování do umění není matematika – je to umění samo o sobě.

Jak ovlivňují trendy a změny na trhu hodnotu existujících sbírek?

Trendy se mění, ale kvalitní umění si dlouhodobě uchovává svou hodnotu. Vidíme třeba obrovský vzestup zájmu o ženské autorky, o umění z Afriky a Jižní Ameriky, o sociálně angažované umění a trendem je umění surrealistů. Některé sbírky tím získávají na ceně, jiné naopak mohou stagnovat. Proto je důležité dívat se na sbírání jako na živý a dynamický proces a je nezbytné neustále svou sbírku revidovat či doplňovat o aktuální autory.

Kteří konkrétní umělci představují zajímavou investici?

To je otázka, která by přesáhla rozsah tohoto rozhovoru, a bude těžké rozhodnout koho jmenovat. Za všechny skvělé české autory bych určitě sledoval Krištofa Kinteru a Vojtěcha Kovaříka. Krištof Kintera je etablovaný umělec s mezinárodním přesahem, jeho díla mají sběratelé po celém světě, jeho instalace jsou v prestižních institucích a co je hlavní – jeho díla vás určitě nebudou nudit ani po letech. Jednatřicetiletý Vojtěch Kovařík je momentálně jedním z nejžádanějších českých malířů na globálním trhu. Jeho monumentální figurativní malby se velmi dobře prodávají v Londýně, New Yorku i v Asii a jeho kariéra je ve strmém vzestupu. A ani vás určitě nenechají naddimenzovaní hrdinové –  Herkulové, Titáni, bohové či bohyně –  chladnými. Ze světových autorů zmíním Gerharda Richtera, jehož díla stabilně rostou na hodnotě a jsou považována za bezpečný přístav v art investicích. Zajímavým novým jménem je Njideka Akunyili Crosby, která propojuje africké a západní vlivy a její tržní hodnota v posledních letech prudce roste.

Váš oblíbený umělec?

Z českého prostředí jednoznačně Jan Švankmajer. Jeho imaginace, surrealistické vize a práce s materiály jsou světově jedinečné. Vlastním několik jeho grafik a jednu „kostřičku“ a nemohu se na ně vynadívat. Minulý prosinec jsem měl možnost se s devadesátiletým Mistrem Švankmajerem setkat osobně a byl to skutečně životní zážitek, který jen prohloubil můj respekt k jeho tvorbě – filmové režii animovaných, loutkových i hraných filmů, psaní knih, a především k jeho výtvarné tvorbě. Výtvarná část jeho nadání tvoří velmi slušný výčet profesí – kresba, volná grafika, koláž, keramika, taktilní objekty či asambláže. Je držitelem mnoha prestižních českých i zahraničních ocenění, je to umělec s vlivem na renomované zahraniční režiséry, např. Tima Burtona či Terry Gilliama. Takže, neváhejte zhlédnout některý z jeho filmů nebo se kochejte svou představivostí v jeho výtvarných dílech! Ze světových autorů mě oslovují Keith Haring, Jean-Michel Basquiat a Damien Hirst. Haring byl mistrem vizuální jednoduchosti s hlubokým společenským poselstvím, Basquiat přenesl syrovost ulice do vysokého umění a stal se ikonou, jehož práce dnes patří mezi absolutní blue-chip umění. Hirst mě fascinuje tím, jak dokázal z umění vytvořit dokonale řízený byznys, aniž by ztratil autenticitu. Každý z těchto tří mi ukazuje jiný pohled na to, co všechno umění může být – od sociálního komentáře přes syrovou expresi až po dokonale řízený investiční produkt.

Helena Karanská
foto: archiv