Moje vila, můj hrad

Připojte se na cestu po výjimečných vilách, které jsou perlami Čech i Moravy, a objevte příběhy domovů, kde každá zeď vypráví vlastní historii. Vezmeme vás na fascinující putování po architektonických skvostech, od secesní elegance po funkcionalistický minimalismus.

JURKOVIČOVA VILA

Architekt Dušan Jurkovič postavil tuto vilu pro svoji rodinu v roce 1906 v obci Žabovřesky. Po jejím připojení k Brnu v roce 1919 se stala jednou z nejmodernějších budov ve městě. V průběhu let se vila dočkala mnoha majitelů, až v roce 2006 přešla pod správu státu a byla přidělena Moravské galerii v Brně, která zde zřídila expozici Dušan Jurkovič. Architekt a jeho dům. Mezi lety 2009 a 2011 prošla rozsáhlou rekonstrukcí, přičemž cílem bylo co nejvíce obnovit její původní vzhled. Vila představuje unikátní syntézu britské a vídeňské moderny s lidovými motivy a vyniká originálním použitím materiálů jako kámen, dřevo a korek. Mezi výrazné prvky patří kamenná vstupní lodžie, řezbovaná dřevěná brána a skleněná mozaika na fasádě. Od dubna 2011 je vila otevřena veřejnosti a stala se významnou kulturní památkou.

BÍLKOVA VILA

Vila v Praze na Hradčanech v ulici Mickiewicza byla vybudována mezi lety 1910–1911 dle návrhu architekta a sochaře Františka Bílka. Bílek, hluboce věřící umělec, vtiskl do svého díla silný ideový podtext, díky němuž vila reflektuje motivy obilného pole a zdůrazňuje vztah mezi přírodou a uměleckým tvořením. Stavba se segmentovým půdorysem evokuje otisk kosy v obilí, zatímco kamenné pilíře připomínají obilná stébla a klasy. Její plochá střecha, která měla představovat pole, byla první svého druhu v hlavním městě. Od roku 1963 má vilu ve správě Galerie hlavního města Prahy, která zde představuje nejen původní Bílkovo vybavení a ateliér, ale také výstavu jeho počátečních náčrtů a studií.

VILA STIASSNI

Dílo architekta Ernesta Wiesnera bylo postaveno v letech 1927–1929 v brněnských Pisárkách pro textilního průmyslníka Alfreda Stiassniho a jeho manželku Herminu. Rodina zde bydlela pouze devět let, než v roce 1938 uprchla před nadcházející nacistickou okupací nejdříve do Londýna, poté do Brazílie a nakonec se usadila v Kalifornii, kde žijí jejich potomci dodnes. V povědomí veřejnosti se vila etablovala jako vládní díky návštěvě Edvarda Beneše krátce po druhé světové válce. Následně začala sloužit jako ubytování pro významné hosty města Brna, včetně údajného pobytu bývalého kubánského prezidenta Fidela Castra a většiny českých prezidentů.

ROTHMAYEROVA VILA

Architekt Otto Rothmayer navrhl a postavil Rothmayerovu vilu pro svoji vlastní rodinu v letech 1928–1929 v pražském Břevnově. Jako žák Josipa Plečnika, významného slovinského architekta, Rothmayer v projektu čerpal inspiraci ze středomořských tradic. Kombinuje tvary kvádru a válce s centrálně umístěným spirálovým schodištěm. Interiéry, i když ne velké, vynikají precizním řemeslným zpracováním dřevěných prvků a detailů. Rodina Rothmayerů vilu obývala až do roku 2008, kdy ji architektův syn předal městu Praha za podmínky její rekonstrukce a následného otevření pro veřejnost. Po revitalizaci se vilový komplex transformoval na domovní muzeum s expozicí Příběh jednoho domu a jedné rodiny, reflektující architektonický styl Otto Rothmayera a vliv jeho mentora Josipa Plečnika.

MÜLLEROVA VILA

Vila v pražských Střešovicích, vystavěna pro Miladu a Františka Müllerovy mezi lety 1928–1930, je dílem architekta Adolfa Loose a jeho spolupracovníka Karla Lhoty. Tato stavba představuje vrcholný počin Adolfa Loose, který zde uplatnil koncept prostorového uspořádání známý jako Raumplan, harmonicky propojující luxus, jednoduchost a praktičnost. Müllerova vila je tak považována za významný mezník v historii moderní architektury a designu. Po roce 1948 došlo k jejímu znárodnění, avšak Milada Müllerová se snažila uchovat umělecké sbírky a mobiliář, z čehož se podstatná část po roce 1989 vrátila zpět do vily. Po sametové revoluci Praha zakoupila vilu od dědiců a na základě dochovaných fotografií ji nechala věrně rekonstruovat pro veřejnost. Od roku 1995 je správou objektu pověřeno Muzeum hlavního města Prahy a rekonstrukce byla dokončena v roce 2000.

VILA TUGENDHAT

Nejznámější meziválečná vila světa byla postavena v letech 1929–1930 v Brně v části Černá Pole na objednávku Fritze a Grety Tugendhatových. Za jejím návrhem stojí legendární architekt Ludwig Mies van der Rohe. Tugendhatovi zde žili pouze devět let předtím, než museli v obavách před válkou opustit Československo a odejít do Švýcarska. Po druhé světové válce sloužila vila různým účelům, včetně soukromé taneční školy nebo rehabilitačního centra. Od roku 1995 je vila národní kulturní památkou a v letech 2010–2012 prošla rozsáhlou renovací, která jí vrátila vzhled z 30. let 20. století. Dnes je vila Tugendhat přístupná veřejnosti jako součást světového dědictví UNESCO.

WINTERNITZOVA VILA

Vila na pražském Smíchově byla postavena v letech 1931–1932 pro Jenny a Josefa Winternitzovy. Architektonický návrh pochází od Karla Lhoty a Adolfa Loose. Do roku 1941 v ní žila rodina Winternitzů, než musela vilu předat Vystěhovaleckému fondu pro Čechy a Moravu v rámci konfiskace židovského majetku. Následně ji zakoupila pražská obec a umístila zde školku, která tu byla až do roku 1997. Po holokaustu se část rodiny vrátila do Prahy, ale do vily už nikdy nevstoupila. Renovaci vily umožnil vnuk Josefa Winternitze – Stanislav Cysař. Dnes je vila kulturní památkou a slouží veřejnosti jako galerie.

VOLMANOVA VILA

Tuto perlu funkcionalistické architektury ve středních Čechách si nechal postavit Josef Volman, vlastník nedaleké továrny, na okraji Čelákovic v období 1938–1939. Byla navržena tehdy mladými architekty s levicovými ideály – Karlem Janů a Jiřím Štursou, jejichž práce byla silně ovlivněna Le Corbusierem. Josef Volman zde bydlel se svou dcerou až do své smrti v roce 1943. Po komunistickém puči a následném znárodnění areálu byla vila používána pro reprezentativní akce a později sloužila jako mateřská škola. V roce 1979 byla vila označena jako kulturní památka, ale po roce 1990 začala upadat kvůli nejasnostem okolo restitucí. V dezolátním stavu ji zakoupila skupina podnikatelů z Čelákovic a kompletně ji zrenovovala. Dnes je Volmanova vila otevřena veřejnosti. Kromě komentovaných prohlídek se zde konají také kulturní i společenské akce.

foto: Romana Indrová Semelková